Avalcon 2003

    Už tradiční setkání fanoušků v Chotěboři nenechalo členy Palantíru klidnými, a tak se také stalo, že i oni vyrazili na Českomoravskou vrchovinu, aby se zúčastnili největší fanovské akce v roce. Po loňském Euroconu zdvihl Vašek Pravda pomyslnou laťku kvality o pořádný kus, takže letos se snažil ve své výborné práci pokračovat se stejnou horlivostí a v potu tváře spojil čtyři akce do jedné. Letos se Festival fantazie skládal z Filmového festivalu (28.6.-2.7.), Parconu-Avalconu (2.7.-6.7.), akce počítačového magazínu Gamestar (2.7.-6.7.) a Literárního festivalu Vysočina (4.7-6.7.). Jako už tradičně, této akce se zúčastnilo množství klubů, osobností české a zahraniční fantastiky, žánrů bylo nepočítaně. Snad jen vyjmenovat některé - Star Gate, Star Trek, Star Wars, Xena, Manga&Anime, Pán prstenů, Babylon 5 a další.
    Nu, a teď už obraz Festivalu očima Palantíru…


Středa 2.7.

    S Chaldou jsme konečně dorazili do Chotěboře. Pokud se stane Chotěboř centrem conů, pak by měly České dráhy, jakožto hlavní partner Festivalu, vystavět novou a lepší trať. Ubytovali jsme se ve třídě na ZŠ Smetanova, kde už se válely spacáky Harva, Jarníka a Kubíků. Ti se totiž zúčastnili Filmového festivalu fantazie, který začal už v sobotu. Harva jsme potkali rychle, neboť byl vykloněný z okna mangovny, místa, kde se na počátku conu Jarník s bratry Kubíkovými ztratili a na konci z něho zase vylezli.
    Následovalo moje malé intermezzo s rodiči, kterým jsem omylem do Chotěboře odvezl doklady k našemu Favoritu. Tudíž rodina přijela za mnou, netečný otec mi vytkl prázdnou hlavu a pak jsme se navečeřeli v Panském domě. Začalo prudce pršet a tato skutečnost se pak stala v průběhu conu naprosto samozřejmou. Většinou bylo celý den krásné počasí pak se na hodinku nebo dvě rozpršelo. Zvláště krásný byl pohled na uštvané fany řítící se prudkým deštěm z haly do haly.
    Večer nás Vašek Pravda na conu oficiálně uvítal a nezapomněl ani na grafy rostoucí návštěvnosti. Ve středu ještě program nebyl bůhvíjaký, takže jedinou možností bylo navštívení mangovny a první pořádná zkušenost s anime díky snímku Jin Roh, který ukázal alternativní asijskou minulost. Inu, proč ne, člověk si pomalu odvyká při filmu myslet, takže tohle je rozhodně nová zkušenost.


Čtvrtek 3.7.

    Probuzení nejapným vtípkem, že je už půl desáté, nebylo zrovna příjemné, díky Jarníku. Proč? Protože dnes je program conu nacpaný k prasknutí a atraktivními přednáškami se to jen hemží. Hned ráno jsme běželi na fanfilmy Star Wars, kde se dlouho nepodařilo rozchodit zdejší PéCéčko.
    Naší první pořádnou přednáškou se stalo povídání jisté osoby s tajemnou přezdívkou Lady Candar o Starověkém Egyptě a jeho bozích. Je to jistě nápadité téma, ale Lady ho nezvládla celé obsáhnout a odbíhala od tématu k tématu. Omluvou budiž skutečnost, že se jednalo o její první přednášku.
    Příjemně nás překvapil bufet Vysočina, kde nabízely porce pro opravdu "pořádné lidi". Jarník byl potěšený hlavně ve chvíli, když u vedlejšího stolku spatřil dívčinu v tričku s manga potiskem. To rozehřeje srdéčko Jarníkovo:o). Zalití jídla pivem pak znamenalo hodinovou pauzu na spacáku, protože jsme nebyli schopni se nějak aktivně účastnit okolního nadšení. Kvůli tomu už jsme nestihli dost silně propagovanou přednášku Andělé - kolem nás?
    Kapitolu samu pro sebe znamenalo předávání cen Vidoucího. Celý (tedy, skoro celý) Palantír se shlukl v malé místnosti, kde chyběl počítač, ale hlavně nějací posluchači. Nu nic, řekli jsme si. Vybalili jsme ceny, snad se někdo chytne a přijde. Dostali jsme sem Silvera, který je tak jako tak celebrita se vším všudy a staral se o zábavu skomírající atmosféry předávání cen. Představil nám svoji sbírku Opat´s sinů a doporučil mi Kroniky Jakuba Vandrovce od Andrzeje Pilipiuka (ó, vřelé díky, Silvere, Vandrovec je prostě talent:o). Dostavily se ještě další tři osůbky. Anna Šochová, která se Vidoucího také účastnila, a ještě jedna neznámá se svou matinkou. Sice se žádná z nich neusadila na příčkách vítězů, ale originální palantíří perníky dostaly alespoň za účast. Pro příště musíme Vidoucího přejmenovat na Nepřítomného. Věděli jsme už, že Jan Kovanic, vítěz obou kategorií - Veřejná a Odborná porota - na con přijede až v sobotu na vyhlášení CKČ. Nu, naštěstí se na závěr přednášky dostavila držitelka třetího, bronzového, umístění. Konečně něco pro fotografy! Nutno ale říci, že naše ceny, perníky, ale především keramické skulptury z dílny pana Chaloupky (autory jsou Harv a Chalda - Chaloupka), všechny velice zaujaly a někdo dokonce prohlásil (asi Dáreček), že je to hezčí než Mloci z CKČ.
    Po přednášce o hudebnících ovlivněných Tolkienem, kde špatný zvuk zabránil pořádné reprodukci Blind Guardianů, jsme s Chaldou vytáhli na Pravdovy hajzly ve Voyageru, které se však nekonaly z důvodů jakýchsi programových kolizí. Nakonec bylo na Festivalu takových kolizí více, naneštěstí, jak také potvrdil sám Vašek Pravda v bistru u bramboráčků.
    Opat Silver uspořádal přednášku o Broumovsku a jeho historii, což byl ale pouze zastírací manévr, neboť pravým obsahem přednášky byla slezina Opatů a přátel s flaškou. Pro ostatní to Silver zachránil čtením Vandrovcovy příhody z posledního Opat´s sinu.
    Přednášky Františky Vrbenské vždy patřily k tomu nejlepšímu, co může con nabídnout. Sál je vždy narvaný k prasknutí a lidé, na rozdíl od jiných přednášek, ani nedutají a hltají každé slovo. Nejinak tomu bylo i u jejího zamyšlení nad Tolkienovým dílem.
    Večer se chýlil ke konci a ke svému vyvrcholení na párty Opatství broumovského, kde nejedna dívčina byla spoutána pravými želízky a nabídnuta k veřejné dražbě- prostě dobrovolnice. Palantír zbaběle opustil toto doupě hříchu a zamířil na fanfilmy, které hltal až do půlnoci.


    Pátek 4.7.

    V pátek byl program o poznání méně napjatý, takže jsme si mohli dovolit trochu přispat (toto se ovšem netýká našich otakuizovaných klubových kolegů, ti mají anime od brzkých hodin ranních až do nočních hodin potemnělých). Po nezbytném nákupu potravin jsme zamířili na místo conání.
    Přednáška Richarda Šusty, který si přizval Františku Vrbenskou, se stala jedním z nejhezčích zážitků Festivalu, protože ti dva si skvěle rozuměli a doplňovali se. A o čem byla řeč? Přeci o věcech milostných, jak si získat partnera, elixíry lásky a literární postřehy - prostě velice vděčné téma. Krátká scénka, jejímž jádrem byl rozhovor rusalky (Richard Šusta) a staré báby kořenářky (Františka Vrbenská), byla vyvrcholením dvouhodinové podívané, která by ale klidně mohla být ještě dvakrát tak dlouhá.
    Dorazila Lucka Lukačovičová, která přišla nevědoucí seznámit s hrou Vampire: The Masquerade, jenže nakonec se ukázalo, že většinu osazenstva sálu tvořil její oddaný fanklub, který běžně tráví noci lovem nevinných obětí v temných uličkách.
    Část Palantíru zabloudila do prostor ovládaných hráči deskových her a byla ulovena jedním z organizátorů, který nabízel hru Elfland a rychlokurz jejích pravidel, takže jsme na nějakou dobu zasedli k hracímu stolku a nezvedl nás ani právě dorazivší Vlasta Boháč, jedna z milých rekvizit našeho klubu, který zase rychle zmizel kamsi na večeři.
    Pak jsme běželi na další z přednášek Františky Vrbenské, která se konala na místné ZUŠ na náměstí, což je budova poněkud bokem od centra conu. To ovšem vůbec není na škodu, protože jako lidé, kteří na conu tráví čas sezením na přednáškách a potulováním se po barech, potřebujeme taky trochu toho pohybu, jinak se to stává dost nezdravě sedavou zábavou. S Chaldou jsme se shodli na tom, že na conech by měla být možnost nějakého sportovního vyžití, kupříkladu fotbálek, jinak všichni zakrníme. Jediný způsob, jak se unavit, je alkohol, což ovšem někteří spokojeně kvitují (nejsem proti).
    Guru Pechy, hlavní postava Scifiworldu, se na svou přednášku Sex ve scifi předvedl v adekvátním kostýmku - minisukni a podprsence své sestry, kterou mu na závěr nabídl rozepnout Tasselhof z Kultu fantazie (zmiňuji je proto, že jsou to naši kluboví partneři a tohle budou dost možná číst:o).
    Pro potemnělou noc je předvedení produktů World Of Darkness nevšedním zážitkem. Navíc se nám s Chaldou podařilo narazit na chlapíka, kterého zaujala existence klubového dění v Pardubicích. Bylo po půlnoci a spát se nám nechtělo. Hledali jsme Vlastu, jenže ten podle všeho už spal, tudíž jsme se s Chaldou vydali do útrob kinobaru na toastík a pifko - celkem příjemně zakončený den.


    Sobota 5.7.

    Zajímavých bodů v programu čím dál tím víc ubývalo, jakoby Festivalu docházel dech. Ale bylo by to zavádějící tvrzení, vždyť dnešní večer měl být vrcholem celého conu! Po vřelejším přivítání s Vlastou, který byl zabalený do svého květinového spacáku, jsme mrkli na literární workshop s účinkujícími Františkou Vrbenskou, Jiřinou Vorlovou, Janou Rečkovou, Editou Dufkovou a Janem Macháčkem. Pravdou je, že k ohodnocení povídky jedné fanynky došlo až po důkladném prodebatování témat se psaním spojených. Ale pak se dočkala, a to měrou vrchovatou.
    Na přednášce Svět fantasy z pohledu biologa bylo narváno strašným způsobem, takže jsem se dostavil k baru. Zde jsem byl zastižen Silverem a Skrblíkem, kteří mi obratně prodali dvě knihovničky Vakukoku. Jelikož se nic dalšího momentálně nekonalo, zasedl jsem s Harvem do čajovny, kde jsem si pokojně vychutnal šálek čaje.
    Saša Pavelková ze Slovenska jako zkušená spisovatelka shrnula základní body špatného psaní povídky. Nutno říci, že přednášek zabývajících se podobným tématem bylo na conu více. Zdá se, jako by se mladí lidé houfem pustili do psaní. Nebo si Fandom vychovává další přírůstky do rodiny. Poté nás opustil Chalda, který potřeboval odjet z chotěbořského conání dříve z důvodu rodinné dovolené v Rumunsku. Leč dorazili lidé noví, především slovenští kolegové v čele se Šimonem a Heňou. Taktéž byl u baru poprvé k zastižení Mirek Žamboch, který se rychle stává oblíbeným především mezi dívčím osazenstvem conů. A že holek na conech poslední dobou řádně přibývá.
    Blížila se přednáška o Svaté trojici, tedy o přátelském spojení webů Scifiworldu, Kultu fantazie a Palantíru, takže jsme se s představiteli těchto "organizací" sešli v Panském domě nad sklenkou dobrého piva/Coly. Muselo se totiž projednat, čím se vlastně budeme za hodinu prezentovat, což byl úkol zodpovědný. Samotná prezentace byla podobná předávání Vidoucího - cizích lidí pomálu a ti nově příchozí dostávali jedinečnou příležitost individuálního přístupu. Byla to ale vyjímečná příležitost k hromadnému focení, ovšem také předávání hlavní ceny Vidoucího, neboť Jan Kovanic se konečně dostavil a mohl tak všechny ceny převzít s náležitou pompou. Harv se tu snažil naverbovat mladou a pohlednou přispěvatelku Scifiworldu, avšak s mizivým účinkem.
    Předávání Cen Karla Čapka je dozajista společenskou událostí Fandomu. Jaroslav Mostecký a Martin Koutský se postarali o náležitou formálnost, tolik nepodobnou zbytku conu. Každopádně, náš vítěz Jan Kovanic nakonec vyhrál i kategorii krátká povídka, takže se dá říci, že letošní Vidoucí měl opravdu hvězdné obsazení.
    Po osmé hodině večerní jsme se s Kulťákama znovu vydali do Panského domu (občerstveni vydatnou přeháňkou), kde jsme pokračovali v klubovém sbratřování. Odcházejícímu Harvovi jsme předali veškeré lístky do tomboly (samozřejmě podepsané, aby neokrádal:o), neboť nám na výhře až tolik nezáleželo - pokračovali jsme v nekonečných debatách až do půl jedenácté. V tento čas měl totiž začít koncert skupiny Alvaréz Peréz - gothic hard-rock, pokud můžu soudit.
    Po našem návratu bylo vidno, že tombola ještě neskončila - Harv byl zcela zaslepen možností výhry, která se nakonec, po jeho nezměrném psychickém strádání, přece jenom dostavila v podobě flašky červeného vína (vzápětí vyměněného za oblíbenější bílé). Alespoň něco, Harve. A pak začali hrát Alvaréz Peréz. S Vlastou a Kulťákama jsme nadšeně vyrazili na parket a nechali se strhnout podmanivým hlasem nádherné zpěvačky Ellen skvěle doprovázené zbytkem kapely. "Imidž" skupiny se, myslím, docela dobře hodila na podobnou akci. Asi tušíte - černé kožené oblečení, dlouhé vlasy a tak dále:o). Lidé na parketu se celkem rychle osmělili do většího divočení, vynikl zvláště Silver v knení, dlouhé vlasy a tak dále:o). Lidé na parketu se celkem rychle osmělili do většího divočení, vynikl zvláště Silver v kněžské sutaně.
    Po koncertu jsme se vrhli do šaten skupiny, kde se prodávaly CéDečka a podepisovaly plakáty. S Vlastou jsme neváhali a nechali se vyfotit s onou úchvatnou zpěvačkou. Poté jsme opět zapluli k baru, jediné možnosti občerstvení, a tlachali a tlachali. Kolem se to hemžilo známými osobnostmi, kupříkladu hned vedle debatoval Mirek Žamboch s Františkou Vrbenskou. Brzy jsme se spojili s Kulťáky a vyrazili na afterpárty ve velkém sále vedle. I alkohol měl jistou vinu na tom, že jsem netušil, kdy jsme konečně zapadli na spacáky.


    Neděle 6.7.

    Harv mě naprosto nehezky probudil šťoucháním nohou a popoháněním ke vstávání. Bylo totiž půl desáté, tedy půl hodiny na sbalení a útěk do kina, kde běžel film 28 dní poté - poslední část programu, kterou jsme hodlali navštívit. Všechno se naštěstí stihlo, batoh jsem shodil přímo v kině a blaženě usedl do sedátka. Uf. Ale stále to za to. Nebudu nic prozrazovat, dojděte si na film sami, každopádně pro všechny ctitele napětí - je to opravdu super!
    A pak, pak jel Palantír domů. Není co dodat.

    Ještě však k Festivalu fantazie. Byla to skvělá akce se spoustou přednášek, besed a soutěží, zábavy s příjemnými lidmi a - však víte:o). Pro fanoušky nutnost, stejně jako před rokem a stejně jako příští rok. Ostatní, kteří ještě na žádném conu nebyli, neváhejte! Už tradiční Parcon-Avalcon na začátku července je tím nejlepším začátkem. Takže zase za rok. Protože Vašek se nevzdává a Pravda vždy vítězí!