Vědecko-fantastická literatura a její subžánry (10. díl)
Science-fantasy aneb mažicko-technologická konfrontace
“…Čaroděj se rozhodl a se sobě nebývalou silou se odrazil od místa, na němž se skrýval, směrem ke stolku. Ještě než dopadl, a schoval se tak alespoň částečně před nepřítelem, se mu podařilo v letu uchopit nešikovně zbraň tak, jak ji drželi jeho nepřátelé a mimoděk stiskl malou páčku umístěnou ve střední částí zbraně, hned pod nyní vodorovně spočívající dutou trubicí.
Ozval se ostrý trhavý zvuk, připomínající snad trochu blesk bez ozvěny a mnohokrát opakovaný.
Pořádně rozladěný, ozbrojený a nebezpečný čaroděj dopadl za stůl právě v momentu, kdy jeho nepřátelé klesli na kolena. Z mnoha ran pokrývajících jejich těla prýštila velice nezdravě vyhlížející krev odporné barvy hlenu. Těla bez života klesla na zem…”
Pravda, díl druhý, B.E.M.
Science-fantasy je žánr, jenž je spíše než balancováním na neurčitém a mlhavém rozhraní science-fiction a fantasy, je syntézou obou těchto subžánrů fantastiky. Už z této definice vyplývá, že v literatuře tohoto druhu je možno narazit na klasické archetypy a principy science-fiction (či alespoň na reálie současné, technikou posedlé doby) i fantasy.
Za nejzajímavější, i když nejspíše logické, považuji na tomto splynutí žánrů charakteristicky antagonistický vztah dvou základních principů – vědy, jakožto výdobytku lidského, a magie, jakožto prapůvodní a ne zcela pochopitelné síly přírody. Snad v žádném díle nekoexistují tyto reprezentace rozumu a iracionality v úplné harmonii. Jejich konflikt může být náplní celého díla, nebo ho může přinejmenším příjemně ozvláštnit. Vynikajcím způsobem byl tento střet vystižen v počítačové hře Arcanum, zobrazující klasický fantasy svět s fungující magií, nadpřirozenými bytostmi, mocnými bohy a různorodými rasami. Do tohoto světa však vtrhla s dravostí hurikánu průmyslová revoluce (Hra má ostatně podtitul “Industrial Revolution in the World of Magic”.) a konflikt je na světě – v industriálních zónách selhává magie a na vysoce magických místech přestávají fungovat technické vymoženosti.
Ze známějších děl science-fantasy jmenujme třeba Darkmage od Barbary Hamblyové, sborník povídek Dreams Underfoot, The Ivory and the Horn od Charlese de Linta či cyklus Twelve Treasures od Rosemary Edgehillové, z našich autorů psal science-fantasy František Novotný (román Dlouhý den Valhally).
Za zvláštní mutaci science-fantasy je považována tzv. magic meets software, která by se dala ve zkratce dala popsat jako čaroděj u počítače či v počítači, tedy něco jako “fantasy cyberpunk”, a steampunk - science-fiction či fantasy zasazená do 19. století (století páry).
Související příspěvky:
Vědecko-fantastická literatura a její subžánry (3. díl)
Vědecko-fantastická literatura a její subžánry (4. díl)
Vědecko-fantastická literatura a její subžánry (5. díl)
Vědecko-fantastická literatura a její subžánry (6. díl)
Vědecko-fantastická literatura a její subžánry (7. díl)
Vědecko-fantastická literatura a její subžánry (8. díl)
Vědecko-fantastická literatura a její subžánry (9. díl)