2001 Nebula Awards
Literatura > Science Fiction
| 20. 03. 2006 20:49:35 | autor:
Fajl
Nebula Awards 2001
uspořádala Nancy Kressová
V loňském roce vydal Baronet překlad útlé knihy povídek a komentářů, která vyšla u příležitosti udílení cen Nebula za rok 2001. Obsahuje vítězné práce a ukázky z vítězných prací v kategoriích: román, povídka, novela a noveleta, předmluvy Nancy Kressové (ve kterých většinou vychvaluje skvělé večeře, obědy, případně setkání s autory prací) a jako bonus krátké, leckdy vtipné, charakteristiky některých žánrů SF a F od různých autorů.
Jako první si můžeme přečíst vítěznou povídku Lék na všechno od Severny Parkové, která ukazuje jak byl rok 2001 chudý na dobré práce.
Děj se točí kolem ženy, trpící albinismem a kolem náhodně objeveného afrického kmene, u kterého se díky dlouhé izolaci a přísnému výběru partnerů v průběhu staletí vyvinula imunita vůči mnoha nemocem, vymizely dědičné choroby a prodloužil věk. Hlavní hrdinka díky své vrozené dispozici nemůže mít děti, pokud by se ovšem nenašel partner s dokonalou genovou výbavou a konec si jistě domyslíte sami.
Nepříliš originální zápletka, předvídatelnost a celkově špatný dojem z dějové dynamiky řadí povídku do obyčejného průměru.
Druhá práce, Země, jaká bývala od veterána SF Jacka Williamse, vítěz v kategorii novela, je na tom s kvalitou o něco lépe, ale je na ní velmi poznat věk autora, vždyť Williams se narodil v roce 1908.
V daleké budoucnosti je na Měsíci objevena opuštěná základna, sloužící jako poslední možnost záchrany lidstva, pokud by se Zemi stala nějaká globální katastrofa. Obsahuje kompletní vědomosti lidstva, genetické banky a elektronické kopie skutečných lidí. Jeden z našich geneticky vylepšených budoucích potomků naklonuje několik původních obyvatel základny. Když vyrostou, zjistí, že po celý život budou omezeni jen na Měsíc a nikdy se nedostanou na planetu, kterou kdysi měli zachránit, ani nikam jinam, protože svět budoucnosti není pro ně. Samozřejmě, že se s tím nesmíří.
Novela je ve skutečnosti součástí většího cyklu, který mě ovšem po přečtení této části ani neláká číst. Styl vyprávění je dětsky prostý, v podstatě neobsahuje originální nápady ani myšlenky a celkově mi novela připomínala kus seriálu ve stylu Perryho Rhodana, za týden si přečtěte další díl.
Třetím autorem, pardon – autorkou, na holení je Kelly Linková se svým vítězem v kategorii noveleta Luisin duch. Zatímco předchozí dva vítězové se dají považovat za SF, toto je čistě fantasy povídka, i když mám silné pokušení nazvat jí nezdařeným pokusem o absurdní drama. Nevím, jak jinak klasifikovat dílko, ve kterém se vykytuje holčička celá v zeleném, bydlící v zeleném pokojíčku a která jí jen zelená jídla, případně si ta nezelená nechává od maminky barvit potravinářským barvivem. Dále se zde vyskytuje žena jménem Luisa, která má doma ducha a nemůže se ho zbavit. Pak tu je její kamarádka Luisa, matka zelené holčičky, která spí výhradně s hráči na cello. A celý děj, pokud se tak dá nazvat, se točí kolem této trojice. Nepovedlo se mi přijít na žádný rozumný důvod, proč byla noveleta napsána, jedině snad že autorku bavila představa muk čtenáře, který většinu stránek přemýšlí, o které Luise ze dvou Luis právě čte.
Čtvrtým dílkem je povídka Jamese Patricka Kellyho Změna, která se v hodnocení Nebuly ani neumístila, přesto byla zařazena do tohoto souboru, nejspíše proto, že už se tím nic zkazit nemohlo. Zoufale neoriginální příběh ženy, která se dostala do daleké budoucnosti a nakonec obětovala svou minulost pro lásku. Co více říct.
Další povídka, Sloni z Neptunu od Mikea Resnicka, byla ovšem velkým překvapením. Krátká povídka trošku ve stylu bajky, která svou svěžestí a příběhem připomíná některé geniální kusy Raye Bradburyho. Zavádí nás na Neptun, kde přistanou astronauti ze Země a naleznou zde slony, se kterými hovoří o historii soužití lidského a sloního druhu na naší planetě. Z historie vyplývá, že lidé se ke slonům vždy chovali velmi špatně... a konec nebudu prozrazovat. Divím se, že tento kousek nevyhrál Nebulu místo nudného Léku pro všechno.
Nakonec se dostáváme k vítězi v kategorii román, ke Kvantové růži od Catherine Asarové. Je uveden pouze začátek románu, který končí právě v nejnapínavější části, což je asi jediný důvod, proč bych si chtěl přečíst i zbytek. Děj nás zavádí na neupřesněnou planetu kdesi v budoucnosti, kde lidé zapomněli na svou minulost, na vědu a pokročilou technologii a navrátili se k systému podobnému feudalismu. Všude se povalují pozůstatky kdysi slavné minulosti – nanotechnologicky postavené domy, optická vlákna a jiné propriety pokročilé civilizace. Jména lidí se odvozují od názvosloví kvantové mechaniky a nikdo už dávno neví, co tyto výrazy znamenají. Sledujeme osudy guvernérky jedné provincie, která řeší problémy s postupně klesajícími výnosy z polí, tuhými zimami a další potíže, které v takovém společenském uspořádání vznikají. K tomu se krajem prohání tajemný lord, který je nejvyšším mužem v širém okolí, nikdo mu nikdy neviděl do tváře a navíc trpí ohromným bohatstvím.
Úryvek je čtivý, i když kompletní román je nejspíš jen variací na klasické téma vyspělého pozorovatele (nejspíš je jím právě tajemný lord) na planetě upadnuvší o staletí zpět. Řekl bych, že je to takový průměrný průměr žánru.
Shrnuto a sečteno – v Nebula Awards 2001 se dají najít dvě celkem dobré práce, což při počtu sedmi děl není mnoho, zvlášť když uvážíme, že se má jednat o to nejlepší, co vzniklo v americké SF a F za rok 2001. Je to dobrá knížka, když se hodně nudíte cestou vlakem nebo když chcete dát dárek někomu, kdo nečte knihy.
Nakladatel Baronet
Překladatel Markéta Fuková, Milan Lžička, David Petrů
Autor obálky Ricardo a Baronet
převzato z Interkomu
uspořádala Nancy Kressová
V loňském roce vydal Baronet překlad útlé knihy povídek a komentářů, která vyšla u příležitosti udílení cen Nebula za rok 2001. Obsahuje vítězné práce a ukázky z vítězných prací v kategoriích: román, povídka, novela a noveleta, předmluvy Nancy Kressové (ve kterých většinou vychvaluje skvělé večeře, obědy, případně setkání s autory prací) a jako bonus krátké, leckdy vtipné, charakteristiky některých žánrů SF a F od různých autorů.
Jako první si můžeme přečíst vítěznou povídku Lék na všechno od Severny Parkové, která ukazuje jak byl rok 2001 chudý na dobré práce.
Děj se točí kolem ženy, trpící albinismem a kolem náhodně objeveného afrického kmene, u kterého se díky dlouhé izolaci a přísnému výběru partnerů v průběhu staletí vyvinula imunita vůči mnoha nemocem, vymizely dědičné choroby a prodloužil věk. Hlavní hrdinka díky své vrozené dispozici nemůže mít děti, pokud by se ovšem nenašel partner s dokonalou genovou výbavou a konec si jistě domyslíte sami.
Nepříliš originální zápletka, předvídatelnost a celkově špatný dojem z dějové dynamiky řadí povídku do obyčejného průměru.
Druhá práce, Země, jaká bývala od veterána SF Jacka Williamse, vítěz v kategorii novela, je na tom s kvalitou o něco lépe, ale je na ní velmi poznat věk autora, vždyť Williams se narodil v roce 1908.
V daleké budoucnosti je na Měsíci objevena opuštěná základna, sloužící jako poslední možnost záchrany lidstva, pokud by se Zemi stala nějaká globální katastrofa. Obsahuje kompletní vědomosti lidstva, genetické banky a elektronické kopie skutečných lidí. Jeden z našich geneticky vylepšených budoucích potomků naklonuje několik původních obyvatel základny. Když vyrostou, zjistí, že po celý život budou omezeni jen na Měsíc a nikdy se nedostanou na planetu, kterou kdysi měli zachránit, ani nikam jinam, protože svět budoucnosti není pro ně. Samozřejmě, že se s tím nesmíří.
Novela je ve skutečnosti součástí většího cyklu, který mě ovšem po přečtení této části ani neláká číst. Styl vyprávění je dětsky prostý, v podstatě neobsahuje originální nápady ani myšlenky a celkově mi novela připomínala kus seriálu ve stylu Perryho Rhodana, za týden si přečtěte další díl.
Třetím autorem, pardon – autorkou, na holení je Kelly Linková se svým vítězem v kategorii noveleta Luisin duch. Zatímco předchozí dva vítězové se dají považovat za SF, toto je čistě fantasy povídka, i když mám silné pokušení nazvat jí nezdařeným pokusem o absurdní drama. Nevím, jak jinak klasifikovat dílko, ve kterém se vykytuje holčička celá v zeleném, bydlící v zeleném pokojíčku a která jí jen zelená jídla, případně si ta nezelená nechává od maminky barvit potravinářským barvivem. Dále se zde vyskytuje žena jménem Luisa, která má doma ducha a nemůže se ho zbavit. Pak tu je její kamarádka Luisa, matka zelené holčičky, která spí výhradně s hráči na cello. A celý děj, pokud se tak dá nazvat, se točí kolem této trojice. Nepovedlo se mi přijít na žádný rozumný důvod, proč byla noveleta napsána, jedině snad že autorku bavila představa muk čtenáře, který většinu stránek přemýšlí, o které Luise ze dvou Luis právě čte.
Čtvrtým dílkem je povídka Jamese Patricka Kellyho Změna, která se v hodnocení Nebuly ani neumístila, přesto byla zařazena do tohoto souboru, nejspíše proto, že už se tím nic zkazit nemohlo. Zoufale neoriginální příběh ženy, která se dostala do daleké budoucnosti a nakonec obětovala svou minulost pro lásku. Co více říct.
Další povídka, Sloni z Neptunu od Mikea Resnicka, byla ovšem velkým překvapením. Krátká povídka trošku ve stylu bajky, která svou svěžestí a příběhem připomíná některé geniální kusy Raye Bradburyho. Zavádí nás na Neptun, kde přistanou astronauti ze Země a naleznou zde slony, se kterými hovoří o historii soužití lidského a sloního druhu na naší planetě. Z historie vyplývá, že lidé se ke slonům vždy chovali velmi špatně... a konec nebudu prozrazovat. Divím se, že tento kousek nevyhrál Nebulu místo nudného Léku pro všechno.
Nakonec se dostáváme k vítězi v kategorii román, ke Kvantové růži od Catherine Asarové. Je uveden pouze začátek románu, který končí právě v nejnapínavější části, což je asi jediný důvod, proč bych si chtěl přečíst i zbytek. Děj nás zavádí na neupřesněnou planetu kdesi v budoucnosti, kde lidé zapomněli na svou minulost, na vědu a pokročilou technologii a navrátili se k systému podobnému feudalismu. Všude se povalují pozůstatky kdysi slavné minulosti – nanotechnologicky postavené domy, optická vlákna a jiné propriety pokročilé civilizace. Jména lidí se odvozují od názvosloví kvantové mechaniky a nikdo už dávno neví, co tyto výrazy znamenají. Sledujeme osudy guvernérky jedné provincie, která řeší problémy s postupně klesajícími výnosy z polí, tuhými zimami a další potíže, které v takovém společenském uspořádání vznikají. K tomu se krajem prohání tajemný lord, který je nejvyšším mužem v širém okolí, nikdo mu nikdy neviděl do tváře a navíc trpí ohromným bohatstvím.
Úryvek je čtivý, i když kompletní román je nejspíš jen variací na klasické téma vyspělého pozorovatele (nejspíš je jím právě tajemný lord) na planetě upadnuvší o staletí zpět. Řekl bych, že je to takový průměrný průměr žánru.
Shrnuto a sečteno – v Nebula Awards 2001 se dají najít dvě celkem dobré práce, což při počtu sedmi děl není mnoho, zvlášť když uvážíme, že se má jednat o to nejlepší, co vzniklo v americké SF a F za rok 2001. Je to dobrá knížka, když se hodně nudíte cestou vlakem nebo když chcete dát dárek někomu, kdo nečte knihy.
Nakladatel Baronet
Překladatel Markéta Fuková, Milan Lžička, David Petrů
Autor obálky Ricardo a Baronet
převzato z Interkomu
Průměrné hodnocení: 0 :: Počet zobrazení: 7462
Stránky běží na redakčním systému Rivendell v2.0 -- Jarník, 2006
Tyto stránky jsou uvedeny bez jakýchkoliv záruk, co se spolehlivosti, přesnosti, trvanlivosti a dalších biomagických funkcí týče, a rádi bychom vás upozornili, že SFK Palantír zvláště neodpovídá, nezaručuje, ani nedoporučuje nějaké, respektive jakékoliv, shlížení těchto stránek a odmítá nést zodpovědnost za jejich použití jak návštěvníkem, tak jakoukoliv jinou osobou, entitou či božstvem.