Record of Lodoss War TV

Formát: 27 TV
Produkce: TV Tokyo, 1998
Scénář: Mizuno Ryo
Režie: Sakai Akio
Hudba: Hagita Mitsuo
Design charakterů: Izubuchi Yutaka
Seiyuu: Parn - Takeshi Kusao, Deedlit - Touma Yumi, Eto - Yamaguchi Kappei (Inu Yasha - Inu Yasha), Slayn - Tanaka Hideyuki, Karla - Wakamoto Norio, Shiris - Takayama Minami, Orson - Hayami Shou, Leylia - Sakakibara Yoshiko, Kashue - Ikeda Shuuichi (RK: Tsuiokuhen - Hiko Seijuurou), Ashram - Kamiya Akira, Wagnard - Aono Takeshi, vypravěč - Nagai Ichirou
Žánr: Hrdinská fantasy

"Isn't this the magic kingdom of scrumptiousness?" - Unspecified dwarf in Rincewind's wardrobe, Interesting Times, Terry Pratchett

Record of Lodoss War: Chronicles of the Heroic Knight (dále pouze RoLW), mimochodem uznávaná klasika, je v jádru naprosto vážně myšlená hrdinská fantasy se vším, co k tomuto specifickému žánru patří. Hrdinové větší než život, rekové, na jejichž chrabrosti závisí osud celého království/světa/vesmíru...ehm. Ďábelští nekromanceři. Střety armád. Boje s draky. Boje s kostlivci. Boje s temnými elfy. Boje všeobecně. Kouzla svištící vzduchem. Mocné magické předměty. Zachraňování kněžek v nesnázích (a další záležitosti (ne)barbarského hrdinování ^_^)...

Zajímalo by vás, jak by vypadalo průměrné dobrodružství z Dračího doupěte v animované podobě? Tak tady máte šanci, jen čtěte dále.

Možná se mnou budete souhlasit, že dobrým základem fantasy ságy bývá bohatý, zajímavý a do detailů vykreslený svět, který je prostřednictvím děje postupně odhalován. Takového světa se ale v RoLW nedočkáte. Přiznávám, že nemusí vždy jít o zpívající Valar, pastýře stromů nebo želvu se čtyřmi slony na krunýři, ale něco... alespoň něco svěžího by svět Lodossu potřeboval. Pravda, s vděkem jsem kvitoval nádech středověku, který Lodosssu dodávají všichni ti králové, rytíři a jejich zásady. Jinak ale posuďte sami: Ostrov Lodoss, který se nachází na jih od kontinentu Alecrast, vznikl odtržením při velkolepé ur-bitvě dobra se zlem. Bohyně Marfa a Kardis se nakonec vzájemně knokautovaly, nicméně Lodoss byl stižen prokletím a zřejmě z tohoto důvodu zde téměř neustále zuří mezi několika královstvími krvavé konflikty. Kdysi zde existovala říše, která si podepsala rozsudek smrti nemoudrým experimentováním s vysokou magií. Rasy osídlující Lodoss jsou staří známí lidé, trpaslící, elfové, půlelfové, draci a další fantasy havěť, kouzlí se pronášením dlouhých slovních formulí. Mně to připadá jako dokonale typické fantasy univerzum.

O příběhu, který je asi tak stejně složitý a novátorský jako u Slayers, se nemá cenu příliš rozepisovat, anžto by až na čestné výjimky mohl sloužit jako dokonalá ukázka domnělé zkostnatělosti fantasy žánru, který se zuby nehty drží převážně tolkienovských archetypů. Ale abych učinil recenzentské povinnosti zadost... Příběh se rozpadá na dvě části, které bych kvůli jejich celkovému rázu neváhal označit za questy.

První quest, rozsahem osm dílů, se točí zejména okolo starobylého, všemocného artefaktu, pozůstatku před staletími zaniknuvšího magického království, navíc hlídaného přerostlou létající ještěrkou dštící oheň. Po artefaktu touží "zlý" Černý rytíř Ashram, který s jeho pomocí chce sjednotit Lodoss, jak o to blahé paměti usiloval jeho císař Beld, a zastavit se ho pokusí - nemusím dodávat, zda úspěšně, že ne? - družina vedená klaďasem kladným až do morku kostí, rytířem na volné noze Parnem. Máme tu půvabnou (a velmi oblíbenou) elfí kouzelnici Deedlit, familiárně zvané Deedo, berserkera Orsona, žoldnéřku Shiris, mudrce Slayna a kněžku bohyně Marfy, Leyliu. Varování, spoiler - artefakt, Žezlo moci, skončí svou existenci roztavením ve žhavém magmatu. Vskutku nevídané, nemyslíte?

Na zbylých devatenácti dílech se roztahuje druhý quest, odehrávající se deset let od událostí questu prvního - jiná družina, vedená mladým a ambiciózním Sparkem, se snaží zastavit temného, mocichtivého čaroděje Wagnarda, který chce s pomocí jistých dvou artefaktů a Sparkovy oblíbené kněžky jako oběti provést na svém temném ostrově neskutečně dlouhý, ale zaručeně temný rituál povolávající na tento svět temnou bohyni zkázy, Kardis. Zároveň probíhá vojenské sjednocování Lodossu pod vlajkou těch hodných.

Zpracování soubojů, které jsou v RoLW "překvapivě" dost častým jevem, asi nikoho neurazí, ale slintat nad nimi blahem také nikdo nebude. A úplná absence krve jim na realističnosti rozhodně nepřidala.

Snad jediné, co je na dějové stavbě zajímavé, je fakt, že postavy, které se v první části pouze mihly, se zjeví v části druhé jako hlavní a naopak. Tato příjemně působící provázanost dodává seriálu na oné ságovitosti, která čiší již ze samotného názvu.

Alternativní chibi linie "Lodoss Island", která si ukousla posledních pár minut z každého dílu, je občas hloupou, občas opravdu vtipnou parodií na vlastní seriál i fantasy stereotypy obecně. Záporňák Dark Elf, ujíždějící na sladkostech, je jednoduše geniální!

Na příběhu téměř neulpělo ani to pověstné smítko originality, budiž. Tak by člověk čekal, že mu to vynahradí třebas zajímavé, propracované charaktery. Výsledek rovnice "mnoho postav + málo času" však může být pouze jediný - postavy, které v sobě snad skrývají určitý potenciál, navzdory přítomnosti uvěřitelných "fantasy" motivací působí na stísněném prostoru poněkud šablonovitě (přesně jako začátečnické postavy v DrD), žádné delší výlety mimo hluboce vyježděné koleje fantasy stereotypů se nekonají a o pořádném vývoji charakterů si divák může nechat také jenom zdát. Občas se sice blýskne na lepší časy, ty ale během seriálu jaksi nenastanou. Na druhou stranu, od hrdinské fantasy lze psychologické drama očekávat jen těžko.

Před pádem do zapáchajícího bahna průměru tento seriál nezachrání ani opening (Arai Akino), vynikající po stránce hudební i obrazové. Právě z něj na diváka dýchnou velké ambice RoLW, které seriálem bohužel nebyly naplněny.

Ze všech aspektů RoLW na diváka přímo zírá snaha tvůrců o širokou, epickou fantasy - příběh, kdy je v sázce osud země, přítomnost vypravěče, velmi vážně se tvářící, propracovaný "3D" design postav, ne zrovna skvělá, nicméně pompézní orchestrální hudba (při soubojích až příliš dramatická). Onen pocit úžasu nad velkolepostí, grandiózností se ale dostaví jen výjimečně - na vině je zejména scénář, prosáklý snad všemi stereotypy - kombinace té správné, rozuměj rádoby temné, hudby a ďábelsky se tlemícího zloducha s rudou aurou, usilujícího zničit vše živé na Lodossu, mě vždy zaručeně rozesmála.

Sedmadvacetidílný RoLW je jeden z řady seriálů, jež jsou založeny na papírové předloze. Vedle RoLW existuje také o něco starší RoLW OVA (třináct dílů), která není původní manze tak věrná, nicméně bývá pokládána za lepší z těchto dvou. Bohužel jsem s mangou ani s OVA zatím neměl tu čest, takže se k rozdílům děl nemohu podrobněji vyjádřit.

Přes všechno to, co jsem napsal, si myslím, že si nenáročná podívaná jménem Record of Lodoss War: Chronicles of the Heroic Knight své ctitele mezi početnými zástupy fantasy pozitivních jedinců najde - prostý duch hrdinství a dobrodružství, který je ze seriálu cítit, má totiž něco do sebe. Nicméně, je velký rozdíl mezi hraním hry na hrdiny a pasivním sledování téhož, které je poněkud nudné a uspávající. A tvůrcům bych pro příště doporučil o jeden, dva řády lepšího scénáristu.

Hodnocení: 5.5/10