Do ročníku 2011 literární soutěže Vidoucí bylo přijato 65 příspěvků od 47 autorů. V následujících týdnech a měsících bude probíhat první, vyřazovací kolo. Poté vám představíme povídky, které se utkají o vítězství.
Od zpracování příspěvků do 30. 11. 2011 bude probíhat první kolo. Každá povídka bude přečtena minimálním počtem Nezdolných porotců v prvním sledu, a budou-li pochybnosti o osudu povídky v soutěži, dostanou práci k přečtení ještě další porotci. Doufáme, že letošní druhé kolo bude co do kvality povídek ještě lepší než loňské.
Hodnocení prvního kola bude stejné jako loni. Škála je opět Rozhodně ano/Ano/Ne/Nevidoucí (anticena), přičemž udělení hodnocení Rozhodně ano bude muset být porotcem obhájeno a schváleno koordinátorem. Postoupí zatím blíže nespecifikovaný počet povídek, které dostanou co možná nejlepší hodnocení. Kritériem postupu bude překročení dané hranice průměru hodnocení povídky od porotců.
Počet povídek klesá, opačný trend lze vypozorovat na druhé straně barikády. Šik "Nezdolných" porotců čítá na začátku hodnocení 34 a jsou jisté náznaky, že by toto číslo ještě mohlo trochu narůst. Tito nezdolní jsou rozděleni do 14 bojových družstev, což letošním autorům zaručuje, že jejich práce bude napadena minimálně 14 názory.
Statistická data
Chceme se s vámi podělit o pár zajímavých dat, které jsme o letošním ročníku nasbírali.
Z loňských autorů si účast v soutěži zopakovalo 16 lidí, dalších 8 autorů se Vidoucích zúčastnilo už někdy předtím, úplných nováčků máme letos 23.
Možnost zaslat 3 povídky využilo 5 autorů, 2 povídky zaslalo 8 autorů a většina, 34 autorů, poslala jednu povídku. Letos nemáme žádné autorské dvojice.
Co se týče národnostního rozdělení, 43 autorů zaslalo 61 povídek v češtině, od 4 autorů přišly 4 povídky ve slovenštině.
Pohlavně se Vidoucí projevuje takto: autorek 28 s 43 příspěvky, autorů 19 s 22 pracemi.
Nejvyzrálejší soutěžící, u kterého známe věk, pamatuje rok 1962, nejmladší ještě pamatuje konec tisíciletí - 1999. Průměrný rok narození je 1983 a medián (střední hodnota) věku je v roce 1985.
Povídky mají průměrnou délku 23636,8 znaků. Nejkratší povídka se snaží zaujmout délkou 3666 znaků, na druhé straně atakuje horní hranici povídka s 53983 znaky.
Jak docházely příspěvky
Příspěvky začaly přicházet už 22. dubna. Nicméně to byly ojedinělé případy. Poslední den přišlo 17 povídek, což je o polovinu méně než loni.
Žánry povídek
Autoři využili, čti byli donuceni, zařadit svou povídku do jednoho či více žánrů. Základními žárny autoři označili 31 povídek jako fantasy, 23 scifi a 13 je hororového žánru.
V tomto grafu najdete údaje o žánrech - a kolik povídek má u sebe ten který žánr přiřazený.
Aktualizovaná data
Následující graf říká, kolik povídek už dostalo alespoň jednou RA/Ano/Ne/Nevidoucí.
Každá povídka má už minimálně jedno hodnocení od porotce.
Konkrétní počet hotových hodnocení k povídce:
- 5 hodnocení má 1 povídka
- 6 hodnocení má 1 povídka
- 7 hodnocení má 10 povídek
- 8 hodnocení má 11 povídek
- 9 hodnocení má 16 povídek
- 10 hodnocení má 16 povídek
- 11 hodnocení má 6 povídek
- 12 hodnocení má 4 povídky
Celkově bylo uděleno 8krát Rozhodně Ano, 106krát Ano a 438krát Ne a 35krát Nevidoucí. Nezdolní porotci zatím stihli ohodnotit 54,55 procent celého plánovaného rozsahu hodnocení.
Stav k 7. 11. 22:34
Průměrné hodnocení: 0 :: Počet zobrazení: 4248107
To snad není pravda, zase zombie!
U mě se vyplácí nejdřív nad povídkou hodně dlouho jen přemýšlet. Když si ji pořádně \"rozkvasím\", namyslím si zápletku, některé klíčové věty a hlavně to nejdůležitejší, první větu (dokud mě nenapadne první věta, nemůžu napsat nic), tak pak sednu a píšu. Pak to pošlu na betaread lidem, kteří nemají důvod mi pochlebovat a vyčtou mi každou čárku. Následně povídku upravuji podle toho, co se mi z připomínek betareadu zdá přínosné. Pak na to tak měsíc nešahám. Pak to znova čtu, opravím všechny vazby, které bijí do očí, a pak to odešlu. A pak to nečtu až do vyhlášení výsledků:-D
Jo, jo, ne nadarmo se říká, že to co napíšeš bys měl nějaký čas nechat uležet. Člověk pak alespoň vidí, jaký voloviny píše :-) Jinak u mě je to s většinou povídek to samé. Člověk to píše, pak to se vší slávou dokončí, překontroluje, docela se mu to líbí a tak to někam pošle. Po půl roce na to pak narazí, přečte si to znovu a má chuť si nafackovat a zahrabat se někam hodně hluboko :-)
idle -
2011-10-14 20:27:48
No, na to se dá přece uplatnit stejná logika. ;)
1/47 -
2011-10-14 19:57:25
A před odesláním? ;)
idle -
2011-10-14 19:14:14
Já tu svou od odeslání nečetla a nedávala nikomu číst. Bojím se toho.
Tak jsem si po čase přečetl povídku, kterou jsem do soutěže posílal. A nestačil jsem se divit, kolik tam mám chyb a naprostých volovin. Ach jo, jak je to možné? Než jsem \"dílo\" poslal, kontroloval jsem ho asi dvacetkrát. Teď už si jen přeju, ať z toho vyjdu alespoň trochu se ctí a nedostanu Nevidoucího.
idle -
2011-10-14 15:13:39
Když tyhle hlášky budeš brát jako ventilaci frustrace porotců, tak budou možná o něco snesitelnější. ;)
Ja vam verim, ze se s hodnocenim snazite, ale nejak jsem mel vcera divnou naladu (vyplata jeste nebyla na ucte, v bance jsem chytil na prepazce vousatou babu) a ta hlaska o tom, ze autori pisi z flustrace, ze nemaji pritelkyni, me nadzvihla (to mi prijde vazne i na hlasku blbe)... a navic ted mam havrana :-) ja chci zombie
anonymita být muší, proto nenapíšu, v které hlášce jsem se poznala, ale děsné je už jen to, že jsem se v tom vůbec poznala a lichotivé to teda není...:)
idle -
2011-10-14 11:25:45
Anonymita být muší
Jen ať mlčí ten, kdo tuší
(Jinak mi to asociovalo spíš muší váhu, ale taková anonymita by asi za moc nestála.)
1/47 -
2011-10-14 10:18:08
Jen víc ošklivých hlášek! :)
Jako autor je člověk běhěm prvních hlášek pořád jako na trní, protože si říká\" A co kdyby tohle bylo na mě?, ale později už si na to tak zvykne, že se jen baví :)
Taková imunizace. A to je zapotřebí. Protože nevím jak ostatní, třeba já mám problém s přijímáním kritiky a vím o něm, ale tohle mi ji pomůže přijímat líp, protože ty výkřiky přestávám brát osobně.
No samozřejmě taky pomáhá, když z různých indicíí zjistím, že se výkřiky nemůžou týkat zrovna té mé povídky, například co se déky, obsahu, žánru nebo určitými postav týče.
A věřili byste, že mě jedna z hlášek přiměla otevřít si svůj příspěvek a spočítat délky souvětí v řádcích? :D (výsledek nepovim :D anonymita muší bejt!)
Před nějakou dobou mi pořád padaly zombie, teď rakety. Jestlipak to něco neznamená?
Aha, V mi ty zombie vyžírá...
Musím se přidat k Tilio, přestože taky generuju ty ošklivé hlášky, tak moje hodnocení i u těch nejhorších povídek se snaží být konstruktivní (co přesně se mi tam nelíbilo, jak by se to dalo udělat líp), korektní, a když už ani to nejde, tak aspoň vtipné. :)
Tilio -
2011-10-14 09:00:52
Hele, kdyz povidka vypada, ze ji psal nekdo dvanactiletej, tak mu to napisu do komentare bez ohledu na to, kolik mu je. Pokud je mu 28, mel by se nad sebou trochu zamyslet.
Jinak se ale s ostatnima porotcema vzajemne dost cepujeme, abysme psali hodnoceni, ktery k necemu jsou, a nepouzivali v nich ironii, sarkasmus a uz vubec ne sprosty slova. Fakt! To je pravda.
To znamení není, já nepamatuji, že bych měl kdy něco jiného :-)
I když... to by vlastně taky mohlo být znamení. Uáááááááááá!
Au au au! Právě jsem si přečetla tweety a vážení, to bolí!
Koneckonců, mám zombii. Proč ne. Je to znamení.
Já dávám příbuzným číst až ty povídky, které se někde umístí nebo eventuelně někde vyjdou. A za to se odmítám stydět. Loňskou Horečku jsem dala na čtení rodičům, když za mnou přijeli do Německa a stěžovali si, že nemají co číst - prohlásili, že je to dost depresivní. Máti je jako každá matka poměrně pyšná na tvorbu své dcery, proto jí dávám do ruky až ty věci, které jsou jakožto dobré uznány zvnějšku. Má doma na čestném místě hluboko v šufleti všechny texty, co mi kdy vyšly časopisecky:-DDD
1/47 -
2011-10-13 18:26:33
Podle mě to dávání číst příbuzným souvisí s frustrací nebo případně s dostatkem volného času a naopak nedostatkem přítelkyně. Jsou prostě NĚKTERÉ povídky (a teď předstírejme, že zrovna ty naše ne ;) ) které jaksi splňují hodně těchto bodů. Zároveň jsou generátorem hlášek.
To neznamená, že je takových povídek významně hodně. Pouze asi jen (pohled na bleděmodrý sloupec) 16%.
A údaje o věku nebyly povinné. Takže je to jen statisticky nevýznamné číslo. Mně být šestnáct, tak to nepřiznám :D
Ale stejne si stale dovolim vyslovene nesouhlasit s tim, ze to lide davaji cist pribuznym - prumerny vek 28, median 26. To uz neni vek, ze by davali cist povidky babickam. A me treba kamaradi (nepredstavujte si patnactilete pubertaky, ale doktorandy na univerzite) nektere povidky dost setreli - cizi (rozumeno nepribuzni) lide hodnoti bez ohledu na nejake pratelstvi. Takze jedine, kdo by mohl soutezicim nadsene odkyvat jakekoliv dilo, jsou pritelkyne - a ty podle porotcu nemaji :-)
Milý V, schválně jsem si ta tvoje hodnocení v hustoprogramu našla. Ani jeden porotce tě neosočuje, naopak, jeden chválí tvé dialogy a jejich břitkost přirovnává k Tarantinovým filmům, druhý zase přirovnává tvůj styl ke Kulhánkovi (což předpokládám měla být od toho člověka taky pochvala). Z ani jednoho z toho neplyne, že jsi daného fanoušek, a obojí se vztahuje jen ke tvému textu.
A co jsem tak náhodně prolezla i ostatní porotce, tak mi připadá, že jsi dostal hodně podrobná a obsáhlá hodnocení, některá i s konkrétním vyjmenováním chyb (v textu, ne svých charakterových). Tak teda nechápu, na co si stěžuješ.
Pravda, jeden komentar z minulosti prirovna jednu povidku k Pratchettovi, to potesilo... ale jen diky tomu, ze se porotce trefil, ze ho mam rad :-) Ale chapu tvuj pohled na vec. Prirovnani k autorovi neznamemu spisovateli muze i potesit. Takze klidne, perte ty spisovatele do me, ja si vygooglim, co jsou zac :-)