Do ročníku 2011 literární soutěže Vidoucí bylo přijato 65 příspěvků od 47 autorů. V následujících týdnech a měsících bude probíhat první, vyřazovací kolo. Poté vám představíme povídky, které se utkají o vítězství.
Od zpracování příspěvků do 30. 11. 2011 bude probíhat první kolo. Každá povídka bude přečtena minimálním počtem Nezdolných porotců v prvním sledu, a budou-li pochybnosti o osudu povídky v soutěži, dostanou práci k přečtení ještě další porotci. Doufáme, že letošní druhé kolo bude co do kvality povídek ještě lepší než loňské.
Hodnocení prvního kola bude stejné jako loni. Škála je opět Rozhodně ano/Ano/Ne/Nevidoucí (anticena), přičemž udělení hodnocení Rozhodně ano bude muset být porotcem obhájeno a schváleno koordinátorem. Postoupí zatím blíže nespecifikovaný počet povídek, které dostanou co možná nejlepší hodnocení. Kritériem postupu bude překročení dané hranice průměru hodnocení povídky od porotců.
Počet povídek klesá, opačný trend lze vypozorovat na druhé straně barikády. Šik "Nezdolných" porotců čítá na začátku hodnocení 34 a jsou jisté náznaky, že by toto číslo ještě mohlo trochu narůst. Tito nezdolní jsou rozděleni do 14 bojových družstev, což letošním autorům zaručuje, že jejich práce bude napadena minimálně 14 názory.
Statistická data
Chceme se s vámi podělit o pár zajímavých dat, které jsme o letošním ročníku nasbírali.
Z loňských autorů si účast v soutěži zopakovalo 16 lidí, dalších 8 autorů se Vidoucích zúčastnilo už někdy předtím, úplných nováčků máme letos 23.
Možnost zaslat 3 povídky využilo 5 autorů, 2 povídky zaslalo 8 autorů a většina, 34 autorů, poslala jednu povídku. Letos nemáme žádné autorské dvojice.
Co se týče národnostního rozdělení, 43 autorů zaslalo 61 povídek v češtině, od 4 autorů přišly 4 povídky ve slovenštině.
Pohlavně se Vidoucí projevuje takto: autorek 28 s 43 příspěvky, autorů 19 s 22 pracemi.
Nejvyzrálejší soutěžící, u kterého známe věk, pamatuje rok 1962, nejmladší ještě pamatuje konec tisíciletí - 1999. Průměrný rok narození je 1983 a medián (střední hodnota) věku je v roce 1985.
Povídky mají průměrnou délku 23636,8 znaků. Nejkratší povídka se snaží zaujmout délkou 3666 znaků, na druhé straně atakuje horní hranici povídka s 53983 znaky.
Jak docházely příspěvky
Příspěvky začaly přicházet už 22. dubna. Nicméně to byly ojedinělé případy. Poslední den přišlo 17 povídek, což je o polovinu méně než loni.
Žánry povídek
Autoři využili, čti byli donuceni, zařadit svou povídku do jednoho či více žánrů. Základními žárny autoři označili 31 povídek jako fantasy, 23 scifi a 13 je hororového žánru.
V tomto grafu najdete údaje o žánrech - a kolik povídek má u sebe ten který žánr přiřazený.
Aktualizovaná data
Následující graf říká, kolik povídek už dostalo alespoň jednou RA/Ano/Ne/Nevidoucí.
Každá povídka má už minimálně jedno hodnocení od porotce.
Konkrétní počet hotových hodnocení k povídce:
- 5 hodnocení má 1 povídka
- 6 hodnocení má 1 povídka
- 7 hodnocení má 10 povídek
- 8 hodnocení má 11 povídek
- 9 hodnocení má 16 povídek
- 10 hodnocení má 16 povídek
- 11 hodnocení má 6 povídek
- 12 hodnocení má 4 povídky
Celkově bylo uděleno 8krát Rozhodně Ano, 106krát Ano a 438krát Ne a 35krát Nevidoucí. Nezdolní porotci zatím stihli ohodnotit 54,55 procent celého plánovaného rozsahu hodnocení.
Stav k 7. 11. 22:34
Průměrné hodnocení: 0 :: Počet zobrazení: 4267900
Mám havrana:)
autoři se měli děsit předtím, než ty bláboly poslali do soutěže, teď už jim nezbývá než se bavit:)
Harv -
2011-10-10 15:46:50
Bude. Nějak jsem neměl čas o víkendu. Navíc proč zbytečně děsit autory:P.
Začíná to vypadat pozitivně, mám psa.
Co aktualizace grafu, nebude?
Já čtu pořád, psaní nepsaní. To, co zrovna čtu se někdy odráží v mé tvorbě. S výjimkou již zmíněného Pratchetta, protože na toho nemám, a Kulhánka, kterého mám sice ráda, ale drasťárny moc nepíšu.
Když se potřebuji nabít, sáhnu po tisíckrát očtených knihách - básničky od Skácela, Hoši od Bobří řeky, Pratchett, Vinnetou.
Ellie -
2011-10-14 22:58:50
Já si ladím formu tím, že si čtu svoje stará hodnocení. Opráším si nějaké ty fráze, co na vás platěj, pak si dám nějaký dobrý jídlo a vymyslím pár novejch frází, který na vás budou platit taky. Pak jdu a spravím si chuť kakaem. Až budu mít dohodnoceno, přečtu si novýho Neala Stephensona, kterej má vždycky uvěřitený postavy, který jednaj logicky a úměrně ke svýmu věku a mluvěj tak, že jim to věřim :)
Tak...když mi to nejde...všechno mě sere...sáhnu po dvou knížkách. Po Malém princi a Snu od Daniela Charmse. Vždycky v nich najdu inspiraci, povzbuzení a hlavně klid.
Teda, moje nejlepší kamarádka ze základky jeden čas psala a překládala Star Trek SLASH fanfiction. Věř mi, toho DĚJE tam zas moc nebylo. Ostatně, z Poselství či Popisu historie už vůbec nic.
nata -
2011-10-07 19:04:11
Na spravenie nalady citam jednoznacne fanfiction. Ocakavatelny svet, vykreslene postavy a motivacie, ktore ich standartne dostanu z bodu A do bodu B. Autori fanfikcii na moderovanych strankach sa tak venuju DEJU, co sa v povodnej tvorbe prilis casto straca za snahou o Atmosferu, Posolstvo, Opis sveta, Opis historie, Opis politiky.
Zombieeee!
Ale k věci: Při svém psaní nečtu. Po narození druhé dcery si totiž musím vybrat: buď si budu číst, nebo budu psát. Obojí se za hodinu denně stihnout nedá. Uznám, že jiné vícenásobné matky to stíhat mohou, ale já holt chytla hyperaktivní děti. Obě.
Ale když jsem ještě v dobch jednomateřských psala kroniku Mezihoří (to tu neznáte), tak jsem se vždycky napřed koukla na pár videí z youtube, nejraději nějaký lehce cáklý metal. Nějak mi to potom líp šlo.
1/47 -
2011-10-07 15:16:59
No já taky čtu při tvorbě povídky spíš věci jiného žánru. Aktivně se třeba při psaní akčních scén vyhýbám Kulhánkovi a Žambochovi. Né že by se mi styl obou pánů nelíbil, ale je hodně charakteristický a celkem infekční. Člověk si něco v jejich stylu může napsat jako cvičení, ale do vlastní tvorby se to nehodí. Pokud tedy nemáte svůj přirozený styl taky hodně podobný :)
A zase zombie. Asi to něco bude znamenat.
Kdyz uz se tady zacalo o tech knizkach ctenych pred hodnocenim, jak se pripravuji ostatni porotci? Cim si ladi formu? Co maji v zaloze na spraveni chuti? :-) A co kolegove tvurci z cerveneho sloupce? :-) Co ctete pri tvorbe povidky? Neco na podobne tema nebo naopak radeji neco jineho, aby vas to neovlivnovalo (to delam ja). Napriklad ted ctu Obraz Doriana Graye... idealni pri psani nejakeho cyberpunku :-)
A budte radi za zombie, ja tam mam skoro pokazde lamu :-(
nata -
2011-10-07 13:35:17
*aplaus* Perla z mora fantastiky. Plny suhlas vo vsetkych bodoch.
Autori, slovo PRIBEH si zapiste za usi takymito velkymi pismenami!
No, tak napriklad ja Pratchetta mozem, ale iba v originali, v preklade mi to uz nijak extra vtipne nepride. A aj v tom originali je to furt vtipne rovnako - niezeby to nefungovalo, a ma svoje caro vediet, co od danej postavy cakat, ale ja sa aj tak najviac bavim tym misspelingom co tam miestni produkuju a dialektami.
1/47 -
2011-10-07 10:44:08
S tím naprosto souhlasím - myslím s tím, že humor nemá být cíl, ale prostředek. Ono vlastně každý způsob psaní má být prostředek, koření, které ozvláštní PŘÍBĚH. Ano, jde napsat povídka bez příběhu, to určitě, ale jednak to už musí být super zkušený autor, aby mu to drželo pohromadě a druhak to ne každému sedne, takže posílat něco takového do soutěže je docela risk.
A ono platí i to, že každému sedne jiný druh humoru; když si uvědomím, kolik lidí v mém okolí nemusí samotného Prattcheta...
Zase zombie?
1/47 -
2011-10-07 10:46:11
Počkej, literatura za půl roku, to si mají těch 100+ knížek opravdu zapisovat? :D
Priste to bude chtit seznam prectene literatury za pul roku od porotcu :-) Aneb tyhle vystrely uz padaji zanrove blizko me povidky.
Já čtu furt, ale teď zrovna měli autoři tu smůlu, že jsem četla humorné věci. Obvykle čtu během Vidoucích zahraniční povídkové sbírky, abych měla srovnání.
No já ti nevím, když on humor je věc šíleně subjektivní - a co mně připadá trapný až na půdu, může někoho jinýho pobavit.
Ale hlavní poslání všech mých výkřiků je asi tohle: Humor by neměl být cíl, ale prostředek. I humorná povídka musí čtenáři něco sdělovat. Podívejte se třeba na Zeměplochu. Ta je vtipná a přitom (nebo spíš právě tím) nutí člověka k zamyšlení a přehodnocování svých názorů.
1/47 -
2011-10-06 16:07:41
A to by možná byl dobrý nápad na nějaký článek, sem, později, až bude po vyhodnocení: jak (ne)psat humornou literaturu... s konkrétními ukázkami, ideálně. To by se mi líbilo.
A to ty před hodnocením Vidoucích čteš kvalitní humornou literaturu? Po, to neřeknu, ale před? To musí být potom strašný náraz, jak tak koukám na ten bledě modrý sloupec (červená neznamená nic, červená je náhodou moc hezká barva! :D) a ty výkřiky okolo (z nichž doufám, že mé povídce nepatří žádný, kromě kladných, samozřejmě, i když by podle určitých indicií mohl).
Hm, havran. To tu ještě nebylo. Pořád lepší než zombie.
Přiznám se, měla jsem za sebou obzvláště náročný večer plný povídek, kde se autoři za každou cenu snažili nacpat do každé věty vtip, ze kterých tak 1% bylo skutečně vtipné. (Doufám, že všichni pochopili, že *třeskutě* byl sarkasmus...) Ale že by povídka taky měla mít myšlenku, to už je pravděpodobně nenapadlo. Ono je totiž blbý, když člověk čte kvalitní humornou literaturu, a pak bezprostředně na to narazí na tyhle veledíla. :)
idle -
2011-10-05 14:44:11
Počítám, že bude záležet na tom, jestli se člověk u čtení tříská do kolen nebo do hlavy.
Registrovat
Odpovědět...