Rurouni Kenshin: Seisouhen

Formát: 2 OVA
Původní příběh: Watsuki Nobuhiro
Scénář: Yoshida Reiko
Režisér: Furuhashi Kazuhiro
Seiyuu: Himura Kenshin - Suzukaze Mayo, Kamiya Kaoru - Fujitani Miki, Yukishiro Enishi - Sasaki Nozomu, Myojin Yahiko - Tominaga Mina, Sagara Sanosuke - Ueda Yuuji (Kidou Senkan Nadesico - Tenkawa Akito), Hiko Seijuurou - Ikeda Shuuichi, Takani Megumi - Doi Mika, Himura Kenji - Kaida Yuki
Hudba: Iwasaki Taku
Žánr: Samurajské drama/Akční/Romance (pravděpodobně)

"Tak končíí - aspoň DOUFÁÁM! - naše komédie. Zlo prohrává a dobro žije..." - Vavroch (Prácheňský), Záskok - Vlasta, J. Cimrman

Rurouni Kenshin: Seisouhen (dále jen RKS), druhé OVA zachycující osudy bývalého hitokiriho (asasina), není dle vyjádření samotných autorů ničím jiným, než definitivním zakončením oblíbené ságy, jejíž jádro zachycuje ukrutně dlouhá manga Rurouni Kenshin, respektive stejnojmenný pětadevadesátidílný seriál na ní z větší části založený.

Již při tvorbě této dvoudílné OVA si museli být její autoři vědomi faktu, že bude srovnávána s mimořádně zdařilým bráškou - Tsuiokuhenem. To bylo pro autory zřejmě příliš velké sousto.

Nemilé překvapení uchystá nic netušícímu divákovi už první díl RKS, který není z devadesáti procent ničím jiným, než jedním velkým a zbytečným flashbackem rekapitulujícím klíčové události prvních dvou sezón seriálu. Flashbacky jsou sice hezká věc, ale co je moc, to je moc - a obětování jednoho dílu ze dvou JE moc (Pravda, dramatickou hudbou výrazně podtržený souboj se sympatickým šílencem Jineiiem v novém stylu kresby vypadá úchvatně; inbetweeneři by se z jeho tvorby nutně museli zbláznit, pokud by nebyl tak krátký.). Navíc, pokud nejste dobře obeznámeni se seriálem, první OVA a nejlépe i s mangou, bude pro vás tato rekapitulace jen nepochopitelným slepencem scén bez jakýchkoli souvislostí.

Vlastní děj, který se nese v neradostném, tragickém tónu, tak může začít až na samém konci prvního dílu. Je zde minimalisticky zpracováno jádro Jinchuu (Revenge) Arku, který následoval v původní manze po Kyoto Arku a který bohužel nebyl převeden do podoby anime. Tento arc zachycuje vcelku pochopitelnou snahu Enishiho, bratra Tomoe, o vykonání spravedlivé pomsty (pokud něco takového existuje...) na Kenshinovi a dějově tak navazuje na Tsuiokuhen. Po vyřízení této nepříjemné záležitosti - klasickým kenshinovským soubojem s důrazem na psychologii - se Kenshin opět stává poutníkem, aby odčinil všechny hříchy své minulosti a zbavil se tak břemene, jež ho stále tíží. Děj se posouvá o patnáct let kupředu a hrdinové stárnou (jak neobvyklý to jev v anime!), což doléhá zejména na boji zničeného Kenshina, ze kterého je nemohoucí stařec, a jeho ženu Kaoru. Dějem se mihne i zajímavá postava Kenshinova syna Kenjiho, toužícího zdědit styl svého otce, stárnoucí legendy, styl Hiten Mitsurugi. Celkově však děj, který je výsledkem pošetilého pokusu vtěsnat příliš mnoho (děj seriálu + Jinchuu Arc + uzavření ságy po x letech) na zoufale málo prostoru, působí nekonzistentně a velmi, velmi uspěchaně. Když nic jiného, tak bych nakonec očekával alespoň vysvětlení, jak se Kenshin zbavil břemene své minulosti. Kapacita jednoho dílu OVA, dlouhého pouze něco přes půl hodiny, prostě není dostatečná pro prezentaci jakéhokoli složitějšího příběhu, natožpak ještě pro zobrazení vývoje postav.

RKS se narozdíl od seriálu nesoustředí na souboje mužů cti, jak tomu bylo u seriálu, a proto nejsou souboje, kterých je tu beztak jen pár, nikterak dlouhé. Pozornost je upřena zejména na vztah Kaoru a Kenshina, kteří jsou od sebe odloučeni. Příběh je to velmi jímavý, ale ve snaze citově zapůsobit na diváka tlačí na pilu k závěru možná až příliš - z obou hlavních postav jsou patetické trosky odkázané na pomoc přátel.

Ač obsah působí minimálně velmi rozpačitě, po stránce formální je vše v nejlepším pořádku. To ale na dobré anime, jak všichni víme, rozhodně nestačí.

Stylem kresby, která je uhlazená a čistá, se RKS vrací spíše k realističtějšímu pojetí, které jsme měli možnost okusit už v Tsuiokuhenu a jež přes pestré barvy celkově koresponduje s vážným tónem celého příběhu. Třebaže se někomu toto výtvarné pojetí, projevující se hlavně v poněkud odlišné kresbě postav, které známe ze seriálu, nemusí zamlouvat, mně se velmi líbilo - třeba takový Sanosuke po patnácti letech vypadal opravdu cool a Yahiko už také nevypadal jako pubertální výrostek, naproti tomu se zjev některých některých postav téměř nezměnil, např. Megumi či Seijuurou. Animace je na slušné úrovni, ale kvality Tsuiokuhenu dle mého názoru nedosahuje.

Hlasy postavám propůjčili seriáloví seiyuu, takže v tomto ohledu si vůbec není nač stěžovat.

Autoři neudělali nejmenší chybku, když hudební složku RKS svěřili do osvědčených rukou - Iwasaki Taku stál totiž za výtečnou orchestrální hudbou první OVA (a zalovili-li bychom v jiných vodách, pak přichází v úvahu třebas OVA Read or Die či poměrně zánovní seriál Get Backers). Kromě brilantního ústředního motivu Tsuiokuhenu, který se tímto dočkal úspěšné recyklace, zazní hlavně dvě zbrusu nové skladby, které výrazně překračují rámec obyčejného, byť pěkného a atmosféru prohlubujícího fidlání či brnkání v pozadí.

Jako fanoušek Rurouni Kenshina jsem i přes vesměs ne zrovna pozitivní kritiky považoval za nutné toto dílo zhlédnout, avšak nakonec jim v jejich hodnocení bohužel musím dát za pravdu. Výborný seriál, jakým Rurouni Kenshin z větší části nepochybně je, by si určitě zasloužil delší a po příběhové i psychologické stránce propracovanější zakončení, dokonalý Tsuiokuhen zůstává nepokořen a jeho pozice se ani trošku neotřásla. Na druhou stranu, pořád lepší než nic (možná), skalní fanoušci Rurouni Kenshina si Seisouhen nenechají ujít, i kdyby jen kvůli hudbě, zajímavé kresbě, pár povedeným scénám a zhlédnutí starých známých. Haha, jak vtipné... ehm.

Hodnocení: 4.5/10