K-PAX
Režie: Iain Softley
Scénář: Charles Leavitt
Předloha: Gene Brewer
Produkce: Lawrence Gordon
Herci: Kevin Spacey - Prot/Robert Porter, Jeff Bridges - Dr. Mark Powell
Kamera: John Mathieson
Hudba: Ed Shearmur, Elton John, Sheryl Crow
Žánr: Psychologické sci-fi/Drama
Délka: 115 min.
"Nebojte, neprokoušu se vám hrudníkem." Prot
Existují sci-fi filmy a sci-fi filmy. Ty první bývají založené na spektakulárním, perfektním vizuálním podání světa budoucnosti (jako příklad jmenujme třeba Men in Black II, Hvězdné války: Klony útočí) a spíše než na hereckých výkonech a neotřelém příběhu si zakládají právě na skvělosti počítačové grafiky, nutno však dodat že zaznamenají u diváků, zejména pak běžných konzumentů nemalý úspěch. Na odvrácené straně spektra se tisknou "dílka", která se megaultratrhákem zřejmě nikdy nestanou, neboť se nemohou pochlubit žádným slavným předchůdcem, gigantickým rozpočtem, epickými pozemními či vesmírnými bitvami několikatisícových armád, při nichž pestrobarevné lasery sviští na všechny strany, a dokonce ani ufony, kteří mají nějaké opravdu ošklivé a zákeřné onemocnění obličeje. Sázejí totiž na úplně jiné a na první pohled méně zřetelné kvality (a jako příklad poslouží Gattaca).
Jistě jste dle mého lehce analytického úvodu uhodli, na které straně spektra se nachází objekt mé ne zrovna nejaktuálnější recenze - Svět podle Prota, původním názvem K-PAX (Jen pro jistotu malá nápověda - není to ta s těmi lasery ^_^.).
Na počátku celého příběhu se ocitá na jednom nádraží na Manhattanu z ničeho nic osoba s černými brýlemi. Přichomýtne se k jednomu zločinu, přičemž z jeho řeči vyskytnuvší se policejní hlídce dojde, že se nepochybně jedná o blázna, který si myslí, že je mimozemského původu, prostě ufon. A co jiného s bláznem, než šoupnout ho do blázince, tedy psychiatrické léčebny. Tento komplikovaný případ dostává na starost dr. Powell, který se s Protem jakožto jeho pacientem sblíží víc než je mu osobně milé. Vzhledem k jistým faktům týkajících se Prota, která téměř nelze racionálně vysvětlit, začíná být sám dr. Powell na vážkách, jak to s naším mimozemšťanem vlastně je, a pátrá po jeho pravé (pozemské) identitě. Začíná závod s časem, neboť Prot přesně stanoví datum a čas, kdy Zemi opustí...
Celý film má ať už díky příhodné hudbě Eda Shearmura, (v rámci možností) originálnímu příběhu se zařazením prvku "něco je jinak" do současného světa, nebo skvělému herectví hlavních představitelů, nebo všemu tomu dohromady velmi specifickou a, nutno říci, i podmanivou atmosféru, která je ještě umocňována Protovým pohledem na svět nás, lidí. Dívá se na něj očima cizí bytosti a jeho logika liší od logiky lidské, a přesto je v mnoha ohledech lidštější a logičtější, dokonce tak, že uzdravuje a mění lidi okolo něj. Protovo vidění skutečnosti vyplývá nejen z jeho chování, ale hlavně z mluvy, respektive dialogů (vyskytují se dokonce i souvětí ^_~) s dr. Powellem, které jsou velmi inteligentní, plné nevšedních postřehů, jež plynou nejen z kontrastu Země a K-PAXu a jež jsou opravdu k zamyšlení.
V první části filmu předkládá režisér divákovi fakta, která zcela jasně ukazují na mimozemský původ Prota, aby vzápětí (v druhé části) diváka velmi znejistil a ve finále protichůdná fakta zcela bezchybně skloubil a přemýšlení o tom, kde je vlastně pravda - je Prot skutečně mimozemšťan, či se jedná o člověka hluboce poznamenaného strašnou tragédií, jež se mu kdysi přihodila? - , ponechal právě na divákovi.
Svět podle Prota, založený na románu Gena Brewera, je dílem nepříliš známého režiséra Iaina Softleyho, který má na svém kontě filmy Hackers nebo Wings of the Dove. Jedno je ale zcela jisté, a to sice, že měl šťastnou ruku při výběru aktérů tohoto dramatu, a to se týká zejména obsazení role Prota vynikajícím Kevinem Spaceym, ponejvíce známého svým výkonem v Americké kráse, za který byl po právu oceněn Oscarem. Prot v jeho podání je tak... mimozemský a současně velmi lidský, prostě neuvěřitelný (či bych spíše měl říci právě naopak uvěřitelný?); určitě pochopíte, až ho uvidíte jíst banány vcelku ^_^. Maličký kousek za ním zaostává jeho filmový protihráč, Jeff Bridges alias dr. Powell, jiskření mezi nimi funguje více než dobře - zkrátka takový malý velký herecký koncert.
Pokud jste tento laskavý film snad nějakým nedopatřením minuli, jste příznivci sci-fi, která může vypadat podstatně komorněji, civilněji než Hvězdné války nebo Star Trek, máte rádi perfektní herectví a nevadí vám trochu si popřemýšlet nejen nad zprvu poněkud nejasným koncem, tak vřele doporučuji navštívit alespoň na krátkou chvíli magický svět - Svět podle Prota.
Hodnocení: 8/10
/FONT>To sem viděla fakt super film, ty scény s tím jak jí to ovoce, to bylo hustý.