Witch Hunter Robin

Formát: 26 TV
Produkce: Sunrise, Bandai Visual
Autor: Yoshinaga Aya (scénář), Murase Shukou (režie)
Hudba: Iwasaki Taku
Žánr: Drama/Akční

Vezměme Akta X a částečně i Brutální Nikitu (seriál, nikoli film), přidejme špetku tajemna a okultních záležitostí jako jsou kouzla, čarovné kruhy a runy, zamíchejme, protřepejme, transformujme v anime a voilá - máme zde nový šestadvacetidílný seriál jménem Witch Hunter Robin. Zhruba takto by se dal ve zkratce nastínit myšlenkový postup autorů tohoto díla, pokud bychom vycházeli z nápadné podobnosti s výše uvedenými seriály americké provenience, které toho s anime mnoho společného opravdu nemají.

Do Japonska přichází z Itálie tichá patnáctiletá Robin. A protože se jde o hlavní hrdinku, není to jen tak nějaká patnáctiletá dívka zastřeného hlasu, ale i elegantní Čarodějka specializující se na nejrůznější ohnivé efekty. Také se nejedná o výměnný pobyt a studium na jedné z japonských škol, ale o práci pro STNJ, japonskou větev organizace Solomon lovící Čaroděje a Čarodějky, jimž moc, kterou byli obdařeni, zalíbila natolik, že pomocí ní páchají zločiny. Partnerem Robin, která byla poslána jako náhrada za člena týmu, jenž zemřel při honu před půl rokem, se stává chladný, tajemný Amon, zkušený a drsný lovec, který však musí stejně jako všichni ostatní kromě Robin používat Orbo amulet k ochraně před kouzly. Dále máme v STNJ týmu Michaela, počítačového experta a hackera, línou a nezodpovědnou Doujimu pocházející z velmi vlivné rodiny, nezkušeného Sakakiho, cílevědomou Karasumu, která dokáže při dotyku vycítit pozitivní či negativní myšlenky, celému týmu pak šéfuje temperamentní Kosaka a nejvýše postaveným je v STNJ postarší Zaizen, také jedna z tajemných figur. Později přichází na scénu další významnější postava - chlápek jménem Nagira.

Robin postupem času přichází na to, jaké to je, mít dar (či spíše "dar"?) schopnosti kouzlit, být Čarodějkou a zároveň lovit ostatní s těmito schopnostmi. Ostatní postavy nakonec také prokáží, jaké (ne)kvality v nich vězí.

Prvních jedenáct dílů (co díl, to pětadvacet minut) má výrazně epizodický charakter, bez souvislejší dějové linky, v každém z nich je řešen jeden případ zločinného či alespoň podivného jednání, za kterým se skrývá činnost nějakého toho Čaroděje. Netřeba dodávat, že příslušný mocí opilý čaroděj je ke konci uloven a následně odvezen skupinou lidí v hazmat oblecích do Továrny. Právě v díle jedenáctém se začíná odvíjet souvislý příběh (Podobnou, epizodickou/souvislou strukturu děje s důrazem na atmosféru a styl měl například i Noir.), kde není nouze o střety mezi organizacemi, konspirace, chvíli je vše patřičně zamotáváno, občas se vyskytne dějový zvrat, nové záhady a překvapivé pravdy o postavách (a jejich příbuzenských vztazích ^_^; Vzpomínáte na Darth "Jsem tvůj otec!" Vadera?) se vynořují, aby bylo téměř vše zodpovězeno zhruba v posledních dvou dílech. Dočkáme se odhalení tajemství Robininy minulosti, Továrny, Orbo amuletů, Čarodějů obecně,...

Z výše zmíněného je zřejmé, že se jedná o drama s nejednou akční scénou (Ale za každým rohem ji rozhodně nečekejte). A že je akce zvládnuta obstojně - lovci loví, kulky sviští vzduchem, Čarodějové čarují, kouzla se s patřičnými světelnými efekty střetávají,...

Jak už jsem zmiňoval, velký důraz je kladen na "hustou" atmosféru, podpořenou potemnělými scenériemi (vyvedených v různých odstínech šedé), kam je často děj seriálu umístěn, výskytem záhadných postav ve vlajících černých pláštích, jezdících v černých autech, samotným prostředím plným konspirací, onou špetkou mystiky a také povedenou hudbou, ať už v provedení klasických nástrojů, či pomocí syntetizátorů. Hudba není nepodobná právě hudbě z Akt X nebo Brutální Nikity, vzbuzující napětí, když je třeba, rytmická, když je třeba, jemná, když je třeba. Rozhodně mě pak zaujal skvělý opening.

Kresba a stylový design postav je na vynikající úrovni. Postavy jsou zcela ve shodě s charakterem příběhu pojaty evropštějším způsobem, pokud to tak lze říci (žádné ultra-kawaii oči přes půl obličeje jako v Kokoro Library a neúměrně dlouhé, ufonsky vyhublé nohy jako v X), kresba se realističtějším charakterem blíží (pouze blíží) Jin-Rohu. Pravdou je, že animace by mohla být jemnější. Občas se vyskytne CGI v kombinaci s kresbou, ale není to nic, čím by se člověk musel znepokojovat, obyčejný divák si zručného kombinování "počítačového" a "nepočítačového" zpravidla ani nepovšimne.

Vadou na kráse tohoto seriálu je až příliš dlouhá epizodická část, která by svým nedostatkem posunu v ději, rozvíjením nějaké podstatné myšlenky a zjevným monster of the week komplexem mohla některé méně vytuhlé jedince odradit, ale kdo je zvyklý na americké seriály, které nám servíruje naše milé televizní stanice jak na jezdícím pásu, vůbec nic podivného nezaregistruje.

Witch Hunter Robin, poměrně zánovní to dílo, z něhož jste mohli pár dílů vidět na právě proběhnuvším Pragoconu, mohu rozhodně doporučit, zvláště těm, kteří si oblíbili konspirační tematiku v jakékoli podobě.

Hodnocení: 8/10 (B.E.M. 8/10)

Pozn. autora: Popisky u doprovodných obrázků jsou dnes obzvláště vypečené. Kdo pozná původ všech do jednoho, je opravdu výjimečný znalec knih,filmů a PC her. Omlouvám se, že jsem je nechal v původním anglickém znění, ale při překladu (zvláště ode mě) by nevyhnutelně nastala katastrofální ztráta esenciální výrokovitosti.