Avalcon Special 2002

   Poslední dny roku 2002 se rozhodli čtyři členové klubu Palantír, jmenovitě já, Jarník, Zdeněk a nejmladší a zároveň nejstarší člen Vlasta, strávit na conu. Podruhé v tomto roce jsme využili možnosti podívat se na Vysočinu, do Chotěboře, kde se konal komorní Avalcon speciál.
   Na tento convent jsme byli velice dobře vybaveni: zakoupili jsme dostatek jídla, napekli cukroví, vytiskli agitační plakáty a to nemluvím o tom, že jsme se znali s pořadateli, takže jsme se nemuseli bát o místo na vyvěšování neplacené reklamy.
   Avalcon pro mě začal o něco dříve, jelikož jsem se dohodl s Jarníkem, že stráví asi dvě hodiny před odjezdem u mě doma. Pohostil jsem ho, popovídali jsme si, co jsme dostali od Ježíška pod stromeček, a pak jsme vyrazili na trolejbus. Bohužel, tradičně když jedu na nějaký ten con či poradu, se přehlédnu, a tak jsme museli přeběhnout na jinou zastávku. Na nádraží jsme dorazili včas a setkali jsme se tam se Zdeňkem s batohem "plným kostí". Vlasta měl dorazit přímo na místo konání až druhý den, jelikož měl ještě šichtu.
   Cesta probíhala celkem poklidně: probíhala debata, co jsme dostali pod stromeček a které kosti to Zdeněk vlastně vozí s sebou v batohu. Když jsme po více než dvouhodinové jízdě vlakem vystoupili na chotěbořském nádraží, čekala nás už jen kilometrová klouzačka ke kulturnímu centru Junior. Po chvíli hledání jsme našli, kde se tentokrát odehrává registrace. Chtěli jsme vystát řadu a já byl k mé nelibosti ustanoven strážcem batohů, když se ze schodů snesl muž temných rysů a černé barvy oblečení, prostě Silver, a hlaholil na celou halu, která byla zároveň barem: "Ty vo tom ještě nevíš, ale dneska se mnou chlastáš!"
   První program, který jsme na Avalconu navštívili, byl záznam představení Divadelní společnosti Richarda Klíčníka "Muži ve zbrani". Představení bylo celkem dobře natočeno, ale skoro nic jsme neslyšeli, jelikož se někde ztratily konektory k reprobednám. Naštěstí to organizátoři brzo napravili.
   Asi za hodinu jsme se šli ubytovat, prostě jsme zabrali místo na obvodu haly a odložili si své batohy. Bohužel jsem seznal, že jsem si měl asi vzít karimatku a nějaké přezůvky. Příště na to musím pamatovat:-).
   Odpočinuli jsme si a do centra dění jsme se vydali až na slavnostní zahájení. Mluvilo se o uplynulém Euroconu, o tom, jak má vypadat Avalcon speciál, že prý nemáme otravovat sebe navzájem ani organizátory:-) a také se promítal krátký film Kačenka. Tento thriller plný krve, s nenápadným názvem Kačenka, se prý promítá na zahájení každého speciálu.
   Po zahájení jsme si šli sednout k baru. Sedl si k nám postupně Petr Musílek, zástupce Obce spisovatelů, ten nás pozval k sobě, že nám předá nějaké materiály ohledně Parconu 2003. Poté Silver se svým bratrem, s nimiž jsme mluvili o našem a jejich Opat klubu a o tom, co to stojí vydat fanzin. Jako poslední si k nám sedl hlavní organizátor Vašek Pravda. Sedl si k nám po našem dotazu, jestli přijede někdo z časopisu Pevnost. Mluvil o stavu Pevnosti a nakonec nám odpověděl, že nikdo z nich nepřijede. Ptal se taky, jak jsme daleko s přípravou Večera fantasie, což pro nás samotné byla celkem komplikovaná otázka:-).
   Kdyby v baru byly hodiny, odbíjely by zrovna 10. hodinu, když jsme ho opouštěli. Šli jsme si vyslechout Hanu Vittkovou a Roberta Richtera a hudbu ze soundtracků sci-fi filmů posledních třiceti let. Byli tam takové perly jako hudba z původní Planety opic nebo z Blade Runnera...
   Přehlídka soundtracků trvala téměř dvě hodiny a tak jsme se poté vydali do haly se vyspat.

   Poslední den Avalconu speciál jsme zahájili dalšími krátkými filmy, kterým vévodil dynamicky kreslený film "O muži, který sázel stromy".
   Potom jsme se přemístili do Velkého sálu, kde Slovák Miloš Ferko povídal zajímavě o Amuletech starých Slovanů ve fantasy. Dozvěděli jsme se, že bude psát eastern (což je něco jako western, jen z prostředí tehdy řídce obydleného Ruska:-).
   Con o conu, který vedl Vašek Pravda, ukončil naši cestu skrz kulturní dům Junior. Vašek povídal stejně jako na zahájení o Euroconu, ale přidal i něco o plánovaném Parconu. Zkráceně - máte se na co těšit.
   Cesta zpátky proběhla bez větších obtíží, takže s ní nebudu zdržovat.