Vidoucí 2008: zhodnocení prvního kola

První kolo je za námi a já jsem se konečně dostala k pročtení všech hodnocení, aby je bylo možné rozeslat autorům. Když už jsem se tím zabývala, tak mě napadlo sestavit malou statistiku a první kolo tak nezávazně zhodnotit. Přečtěte si tedy, na co si porotci Vidoucích nejvíce stěžovali.

Pročetla jsem 446 hodnocení od 19 porotců a sestavila jsem žebříček nešvarů, na které si nejvíce stěžovali. Samozřejmě, že tato statistika není úplná, ale pokrývá alespoň nejrozšířenější chyby, které autoři soutěžních povídek spáchali. Také si neklade nároky na přesnost, jsem jenom člověk.

1. Jazyková a stylová nedokonalost (nevyzrálost, neobratnost, nevypsanost) textu - 106 stížností

2. Neoriginalita (klišovitost, kýčovitost, tuctovost, nudnost) povídky - 88 stížností

3. Nelogický děj (příběh) – 80 stížností

4. Pravopisné a gramatické chyby v textu – 76 stížností

5. Odbytá (očekávatelná) pointa, popř. její úplná absence – 74 stížností

6. Příliš rozvleklé (ukecané), zkrátit – 47 stížností

7. Nevěrohodné (nelogicky jednající, nepropracované nebo zbytečné) postavy, chybějící motivace – 42 stížností

8. Nedokončené (jen část něčeho většího) – 33 stížností

Tuto malou statistiku nelze brát doslova. Například 106 stížností neznamená, že pouze čtvrtina povídek trpěla jazykovou nevyzrálostí – pouze to znamená, že to porotci do 106 hodnocení napsali. Například u mnohých povídek jsem nalezla „tato povídka je špatná ve všech směrech“, apod. – a takováto hodnocení nejsou zahrnuta. A už vůbec to neznamená, že jen šestina povídek byla pravopisně a gramaticky špatná! Jen některé porotce už unavovalo to pořád dokola opakovat.

Ale k čemu být dobrá může – až příště budete, milí autoři, něco posílat do soutěže, zkuste se podívat, jestli vaše dílo náhodou něčím z tohoto seznamu netrpí. Protože pokud ano, je velmi pravděpodobné, že vám to porotci omlátí o hlavu.

A nakonec něco pro pobavení – perličky z hodnocení (vše samozřejmě anonymní):

"Povídka sama je vcelku dobrá, ale nápad a standardní pointa ji řadí do šedého průměru a ten se do druhého kola co? Ten se do druhého kola nedostane."

"Proboha proč se hlavní hrdina opět jmenuje Havran? To žádný z autorů nemá špetku představivosti, co se jmen týče?"

"Popisy přírody a rusalčiných hýždí jsou velmi působivé. [...] Doporučuji proto autorovi, aby se soustředil na [pointu] a nikoliv na, bezesporu překrásnou, Voněnčinu prdýlku."

"Každopádně, osamělý jezdec jménem Havran, s meči zavěšenými proklatě nízko, těžko někoho ohromí. Kór když má vlasy přes jedno oko."

"Kdyby se sečetla všechna klišé, tak bychom se limitně přiblížili nekonečnu."

"Jazyk by si také zasloužil pár panáků na kuráž."

"... cez všetky prídavné mená a rozvíjajúce prísudky sa zapotrošil predmet vety."

"Autorovi se nedaří vzbudit ve čtenáři zájem, ačkoliv se o to pokouší podřezáváním mladých slečen."

"U povídky jsem se zasmál, ale všem to bylo jedno."

"Všechna čest. Využil jste téměř všechna synonyma pro penis a prdel [...]. Povídka není špatně napsaná, je i vtipná, ale všem je to jedno."

"... neser se do globálního oteplování, když mu nerozumíš, člověče!"

"Autor(-ka) by si také měl(-a) dát velký pozor, aby do něj(ní) náhodou neuhodil hrom, mohlo by ho(ji) to i ohlušit."

"Povídka by potřebovala tři hlavní úpravy - 1) zkrátit, 2) snížit množství cizích termínů a neobvyklých slov 3) zkrátit."

"Chyb jak máku na opiové plantáži."

"Souhlasím s postavou. Sangui je opravdu debilní jméno."

"A taky by mohl zkusit psát o něčem originálnějším, než jsou elfí mucky, které mluví se stromy a jsou tak dobré a sluníčkové, až je mi z toho špatně."

"Neodkazovat se neustále na laskavého čtenáře, po čase to laskavému čtenáři leze na nervy."

"Jen je škoda, že je to samá věta holá, utvořit souvětí přeci není tak těžké."

"Autor je totiž místní frajer a náramně si to užívá."

"Někde se objeví nějaké neřádstvo, přijede uvědomělý hrdina, chvíli uvědoměle řeční, domorodci ho ignorují, k hrdinovi se přidá archetypální sidekick, hrdina nakope neřádstvu prdel, přičemž neřádstvo pocuchá hrdinu, hrdina předá poselství sidekickovi, hrdina zdechne, sidekick odchází vstříc světlým zítřkům."

"A ty dialogy, to by chtělo tesat! Do autora!"

"... ve Wordu v menu volba Nástroje > Pravopis, to je vám výborná věcička ..."

"Jednak se mi "běhání po nocích" nezdá zrovna jako pádný důvod někoho odsoudit k smrti, jednak nevím, kdo hrdinku viděl, když všichni jsou buď mrtví nebo k smrti nemocní."

"V tomto směru bych viděl první směr, kudy se při přepisování povídky ubírat."

"Hrůza, hrůza, pravím vám."

"Četl jsi někdy nějakou knihu? Tak všechno, co v knize normálně je, tam chybí. Odstavce, například."

"Autorovi tohoto kusu gratuluji a doporučuji začít s četbou knih."

"Taktéž si dejte příště větší pozor na formální úpravu dokumentu a pravopisné chyby, které nejsou na nijak valné úrovni." (Jak by asi vypadaly chyby na úrovni?)

"Autor přeskakuje z jednoho vypravěče na druhého, neustále mění pohlaví smrti a už tak nemožný celek korunuje životní filozofií na úrovni studenta oboru sádrokartonář."

"Při čtení mám chuť výt na měsíc, tedy poté, co by "se bělostné špičáky zablýskly, do krku se, se vší chutí zahryzly" (tedy do krku autora, pochopitelně)."

"...lze psát i jiné básně než "praštil jsem ho pěstí / to mám ale štěstí"..."

"Tento příběh nemohu hodnotit, protože nepředpokládám, že je autorem někdo příčetný. Buď to napsala pubertální holčička, takže jako zkušená matka ji musím pohladit po hlavičce a říct něco jako "Moc hezké Evičko/Maruško/Kačenko, či jak se jmenuješ, hezky tě ve škole naučili písmenka, ale příště to radši čti jenom babičce/tetičce/tatínkovi či kamarádce, ti tě mají rádi a mají pro tvé spisovatelské snahy pochopení. Otravovat s tím cizí dospělé je ale známka nevychovanosti". A nebo je autorem někdo starší, ale v tom případě se pravděpodobně jedná o chovance nějaké léčebny a povídka vznikla v rámci terapie, takže mi nepřísluší zasahovat do kompetencí ošetřujícího lékaře."