Eurocon - 3. den

   Páteční program jsem zahájil shlédnutím filmu Mumie se vrací. Po pojekci jsem si ale vyčítal, že jsem mohl svůj čas strávit lépe, ale na programu bylo jen promítání SW E4, nějaká manga a ještě Smolíkovic familie, takže jsem si přece neměl co vyčítat, že jsem něco důležitého propásl. Nutno dodat, že film byl ubohou připomínkou prvního dílu filmové série.
   Z filmu jsem spěchal rovnou na Workshop, abych se něco přiučil o recenzování a o navádění mladých autorů k sebevraždě:-). Navíc jsem si řekl, že bych mohl udat do Workshopu, tentokrát s podtitulem Pravdu, svůj poslední výtvor, totiž Nevědomost. Posadil jsem se hned dopropostřed první řady, kde si ke mě posléze přisedl spisovatel a zlatník v jedné osobě Leonard Medek. Ale zpět k workshopu. Milý Workshopáci spíš hovořili na téma, jak Workshop funguje, kam zasílat případné věci, které by měli ve WS projít. Dávali se tipy, jak začít příběh, a proč dbát na rady členů WS.
   Takže žádného z čtenářů předchozích řádek nepřekvapí, že se WS jako takový nekonal a zůstalo jen u čtení Erbenových balad, na nichž se ukazovala krása a poetika starého mistra. Konec workshopu patřil Pagimu s upozorněním na hromadu chyb, kteří stačili nadělat autoři v CKČ.
   Po obědě jsem chtěl zajít na Zaklínače, ale někdo z naší družiny mě varoval, že sál je už zcela obsazen, dneře nevyjímaje. Vydal jsem se tedy po drobných nákupech a sem tam jsem směnil nějaké papírové peníze a trochu větší objem papírů- knihu.
   Dále jsem měl v plánu navštívit Zeměplochu od Honzy Kantůrka a Vlasty Talaše, ale sál byl k prasknutí naplněn, a tak jsem odplul znovu nakupovat, přehrabovat knihy a zjišťovat, co si nemůžu dovolit koupit.
   Napotřetí jsem nic nenechal náhodě a vydal se do sálu, kde se měla konat další má zakrouškovaná přednáška, předčasně. Měl jsem štěstí, místo jsem sehnal. Kus nesl jméno "Souboje ve fantasy- Střet armád" a shrnoval zhruba jaké způsoby může autor použít při líčení bitev.
   Rozhodl jsem se dát si na ubytovně večeři a vrátit se až na představení divadla Zeměplocha. Hned od začátku mi bylo líto, že propásnu i druhou část legraci tvrdého raření slibující podívanou SexenPrese II- Klauni útočí. Mile mě pak překvapilo, že jeho promítání bylo posunuto až za zeměplochu.
   Zeměplošská kočovná společnost Richarda Klíčníka hrála Muže ve zbrani. Nutno podotknou, že osobně jsem moc z představení neměl. Knižní předlohu jsem nečetl, na podium jsem téměř neviděl a z jeviště nic neslyšel. Tak lze vyzdvihnout jenom Netopejra, který hrál skvěle- vyditelně a hlasitě.
   Poslední program pátečního večera bylo již zmiňované promítání Sexenprise. Tento kousek nezklamal a zavdal nám dosti štiplavého humoru.
IV>