Istrocon 2002

Tak se seběhlo, že jsem se rozhodl zase jednou prásknout do bot, poslechnout volání dálav a navštívit další con. Harv již loňský Istrocon (coby účastník literární soutěže) navštívil a jeho hodnocení byla víceméně kladná, takže jsem chtěl okusit něco východní (tedy slovenské) kultury ;)) I když jsem se přihlásil asi měsíc předem, zbyl na mě internát, čehož jsem později dost litoval.

V pátek 13. 9. 2002, v době, kdy naši spolužáci zrovna usedali do lavic, jsme společně s Harvem usedali do rychlíku na Břeclav. Harv se potutelně šklebil, protože jel zadarmo, mě stála jízdenka s příplatkem EuroCity cca 600,-Kč ;((. Po poledni jsme tedy šťastně dorazili do Bratislavy a počkali půldruhé hodiny na registraci, zatímco mi Harv vyčítal, že jsme přijeli tak brzo ;) Celý Istrocon se konal v prostorách areálu jménem SÚZA, který (prý) spravuje ministerstvo zahraničních věcí SR. Registrace jsme se nakonec dočkali a hned jsme vyrazili na první bod programu.

Bylo jím promítání filmu “Frekvence” na Hlavní palubě, tedy v největším sále Súzy. Uvedený snímek nezklamal mé očekávání a Harvovi se rovněž líbil. Poté chtěl Harv odběhnout na přednášku výtvarníka Johna Howea, ale nakonec jsem ho přemluvil, abychom si nejdřív zajistili ubytování. Lidé u registrace bohužel nevěděli, kde se zmíněný internát nalézá, takže jsme s batohy na zádech vyrazili nazdařbůh do spárů Bratislavy. Po hodině, během který jsme byli svědky dvou dopravních nehod ;)), jsme udělali velký okruh a vrátili jsme se do Súzy. Cestou jsme pečlivě a promyšleně proklínali Istrocon (pořadatelé budou muset za trest chodit dvě hodiny po Bratislavě s námi na zádech, atd. ;)))

Nakonec jsem odchytili Heňu Galgóciovou (toho času hlavní organizátorku Istroconu), které nejenže věděla, kde se internát nalézá, ale k našemu ohromnému překvapení nám slíbila, že nás tam po Zahájení Istroconu zaveze. Takže jsme si šli v pohodičce vychutnat zahájení conu, kde se představily hlavní celebrity – herec Michael Sheard (admirál Ozzel ze Star Wars) a malíř John Franklin Howe (spolupracoval na LOTRovi). Potom jsme už jen čekali na Heňu (doufám, že odpustí ten familiérní tón ;)) a zatím jsme po očku sledovali diskusi se srandistou M. Sheardem, který se s vitalitou na svůj věk nezvyklou proháněl podél celého sálu. Nakonec jsem se dočkali a Heňa nám zajistila odvoz až k internátu. Za takovou ochotu organizátorů má u mě Istrocon ještě na hodně dlouhou dobu plus ;) Internát byl bohužel půl hodiny chůze od Súzy, ale nedalo se nic dělat.

V internátu jsme se dozvěděli ještě jednu drobnost, totiž že potřebují razítko na naší vstupence jako potvrzení, že jsme zaplatili ubytování. Razítko jsme samozřejmě neměli, takže jsme si odložili batohy a vyrazili jsme zpět na Súzu.

Na Istrocon jsem přijel hlavně kvůli manze a anime, takže se nezlobte, pokud se jimi budu zabývat a prostě to přeskočte, OK ? ^_^; Anime blok tvořil jednu z hlavních složek Istroconu, zřejmě proto bylo v Mangovně pořád narváno. Kvůli problémům s ubytováním jsem prošvihl dvě přednášky a čtyři promítání, ale během následujících dvou dnů jsem si to bohatě vynahradil.

První anime, které jsem stihl celé, bylo “Kazemakase Tsukikage Ran”. Korejská produkce, pěkná kresba, vtipný příběh – jedna bojovnice-ronin, která nadevše miluje saké a jedna mistryně bojových umění, která dbá hlavně na svůj vzhled, společně cestují středověkým Japonskem.

Další bod programu byla největší pecka, kterou jsem zatím (coby novorozený otaku) viděl. Jednalo se o dvoudílnou parodii “Puni Puni Poemi”. Není možné to popsat, je třeba to vidět, ale aspoň základní znalost anime je podmínkou. Po krátké přednášce o cyberpunku v anime následovalo promítání série “BubbleGum Crisis 2040”. Neviděl jsem původní sérii, takže nemůžu srovnávat, ale prostě se mi to líbilo ^_^.

Kolem půl druhé ráno jsem se omámen vypotácel z Mangovny a začal jsem hledat Harva, který tvrdil, že zde bude až do konce programu. Zhlédl jsem ještě konec polské komedie “King size”, která se zrovna promítala na Hlavní palubě a zalomil jsem to. Noční Bratislavou jsem se odšoural k internátu, zjistil jsem, že Harv se zde registroval asi před hodinou, a šel jsem spát.

V sobotu jsem se pln očekávání probudil už v 7 hodin a v 8 jsem, společně s Harvem, vyrazil pro další dávku anime. O deváté hodině začalo promítání série “Angelic Layer”. Dost mě u toho chytla hudba a zpracování soubojů. Po krátké přednášce o anime obecně a jeho historii následoval můj oblíbený kawaii kousek – “Doručovací služba slečny Kiki” od geniálního tvůrce Hayao Miyzakiho ^__^

Pak jsem se šel trochu nadýchat čerstvého vzduchu a obhlédnout terén. Protože se nikde evidentně nepřepalovalo anime, mohl jsem naspořené úspory vrazit do mangy a hrábnul jsem po Love Hině ;) Na přilehlých BBSkách jsem rovněž rozvěsil propagační plakáty palantířích webových stránek, s čímž mi ochotně pomohl Vašek Pravda, organizátor chotěbořského Euroconu.

Když jsem se vrátil do Mangovny, všechna místa byla obsazená a musel jsem zase stát, což mě dost nakrklo, protože jsem měl předtím úplně perfektní místo. I tak jsem si mohl vychutnat pár dílů série “Kare kano”, která byla většinou kreslená v SuperDeformed animaci a byla docela kawaii ^_^. Následující promítání – “Oh My Goddess” – mě docela nakoplo, takže jsem zůstal v Mangovně ještě dalších sedm hodin ;)) V tombole jsem nic nevyhrál, “Battle stage” se mi líbilo, během “Fruits Basket” jsem se vyběhl vydýchat, abych rozdejchal následující bod programu – “.hack//SIGN”. Opět nezklamal mé očekávání, hlavně hudba byla fakt wostrá. ;)) I když pak dávali “Nausicu z větrného údolí” (opět od Hayao Miyazakiho, potažmo studia Ghibli), šel jsem s Harvem na předávání cen Istron.

Díky tomu jsem poznal pár nových osobností slovenského fandomu, o kterých jsem předtím neměl tušení. Následovala tombola, jejíž hlavní cenou byla tiskárna od HP. Losování zajišťoval Martin “Šimon” Schuster, prezident slovenského fandomu, ve stylové masce vetřelce. Harv ani já jsme nic nevyhráli, tak jsme to zkroušeně zabalili, Harv měl navíc odjíždět druhý den už v 6 hodin.

Když jsem se v neděli probudil, tak už si to Harv štrádoval na bratislavské nádraží, aby stihl důležitou rodinnou událost. Já jsem se odhlásil z internátu a vyrazil opět na Súzu, opět do Mangovny, samozřejmě. Deset minut po plánovaném zahájení promítání jsem zjistil, že v neděli je Mangovna přesunuta a přeběhl jsem do místnosti Omega 13. Promítal se seriál “Chobits”, opět bylo narváno, opět jsem musel stát. Docela mě pobavily hlášky maníků vedle mě, kteří zde byli zřejmě náhodou a pořád se divili, jak mají ty postavy velké oči, atd. ^___^

Následoval poslední bod – krvavý “Rurouni Kenshin”, který byl předešlého dne vybrán hlasem lidu. Bylo to fakt maso, ale mělo to svoje kouzlo… Naneštěstí jsem musel sbalit kufry dřív, protože mi jel vlak. Autobusem jsem se svezl s rozjařenými členy slovenského fandomu a na nádraží jsem šťastně nastoupil do svého ECčka. Hned jsem vybalil svou mangu a přes podezřelé pohledy spolucestujících jsem ji začal pěkně zprava doleva louskat ^__^. Tak to byl můj Istrocon.