O klubu
- Fantasy
- Science fiction
- Povídky
- Vidoucí
- Workshop
Galerie
- Fotky z akcí
- Komiks
- Kresby
Akce
Manga & anime
Různé
Vidoucí 2011
PříspěvkyPropozice
Vidoucí 2010
VýsledkyNominace
Povídky
Kalendář akcí
Registrovat
Vidoucí 2010 - hlášky z hodnocení porotců
Smějeme se s porotci Vidoucích!
Poznáte svou povídku? ;)
Některé pasáže byly jako vystřižené z telenovely. Neodvážil bych se je použít ani v parodii.
Absence nápadu a ledabylé zpracování by měly být smrtelným hříchem.
Škoda, že hrdina neposlechl. Nemusel bys o tom psát a bylo by o jednu pitomou povídku méně.
Nejsem si jistá, co se touto povídkou autor snažil dokázat. Že umí být ještě nechutnější než Kulhánek a Jack Rozparovač dohromady?
Autor je moc šikovný, má u mě keksíček a jedno Ne.
Výstavba děje, to je naprostá klasika: drsný Zabiják plní Úkol a při čekání přemýšlí o Pozadí příběhu.
Píčoviny a kokoty používaný v literatuře musej mít svůj smysl, jediným důsledkem tohohle příspěvku je, že čtenář si tak akorát pomyslí, že autor sám je kokot.
A až budeš psát něco normálního, ve střízlivým stavu, a nebudeš popisovat svoje psychedelický vize, když budeš sjetej nějakým mně neznámým svinstvem, dej si pozor na následující chyby.
Sonda do života pubertálního upíra, kterému za zadkem běhá starý upír (s temnou skvrnou ve vlastní minulosti) a mentoruje.
Čítam poviedky kvôli deju. Tu, aby ho človek hľadal lupou.
Náladu by mala vyvolávať próza, nie interpunkčné znamienka.
Asi vás moc nepotěším, protože není toho věru mnoho, za co byste zasloužil pochválit.
Autor je buď mnou zcela nepochopený génius, anebo si prostě jenom něco šlehnul.
A doporučuju nepůjčovat si hrdiny z cizího díla, originalita je dost podstatná.
Povídka dobrý, ale číst se to nedalo.
Nemám k tomu povedať jedno pekné slovo. Čo už samo o sebe hovorí, že píšete dobre.
Hrdina je drsný jak šmirglpapír, pije černou vodku, nenávidí své jméno po otci a jeho jedinou láskou je motorka a zbraně.
Asi tak na páté straně jsem začala mít urputný pocit, že při další drsné, zatraceně drsné hlášce začnu běhat po místnosti za hlasitého pokřiku „Olgoj! Chorchoj!“
Kde je nějaká originalita, člověče?
Trochu jako když pejsek a kočička vařili dort. Jsou tam nestvůry, silné motorky, akce, detektiv drsné školy... prostě moc dobré ingredience, ale celek nemá moc hlavu a patu.
Čtenářův dojem pak je, že drsný detektiv je pako, protože motivy jeho jednání jsou totálně nejasné.
Shoda „podmět-přísudek“ funguje náhodně jak ve sportce.
To je jako kdyby někdo povídku začal tím, že hrdina ráno vstal, poškrábal se na zadku, vyčistil si zuby a zašel se vyčurat.
Človeče, napriek tomu, že čeština nie je mojim rodným jazykom, ju tuším ovládam lepšie než ty.
Chudák porotce nemá ponětí, že hrůza bude ještě větší, než předpokládal.
Co ti chudák střední rod udělal, že ho v polovině případů ostentativně ignoruješ?
Informace, že schodiště na půdu vedlo rovnou na půdu, je také naprosto zásadní a překvapivá.
Slovo „doplahočíme“ se skrz zuby necedí, na to jsou určena jiná. :o)
Pekáč se to jmenuje proto, že se v tom peče a tím pádem „dřevěný pekáč“ je blbost.
A ten velvyslanec, to byla úplně zbytečná postava, a ke všemu byl dost blbej.
Ale nesmělo by to celé být zpracováno jako přednáška záporňáka, který klaďásovi do detailů vysvětluje svoje dosavadní myšlenkové pochody a pohnutky, čekaje při tom, až konečně přiletí klaďasovi spojenci...
Není potřeba pojmenovávat postavy jenom jejich jmény, ne? Umíme to i jinak.
Raději se odeberte trávit více času na lože s nějakou zrzavou pražskou hlavou a nechte psaní povídek někomu šikovnějšímu.
Dost dlouho jsem se nemohla rozhodnout, jestli to autor myslí vážně, nebo si ze mě dělá srandu.
Tahle povídka není tak úplně strašná, jak se budu snažit záhy naznačit.
Mířiv?!!!!! Já nejspíš někomu taky namířivím! Copak to jde, číst povídku, která začíná přechodníkem minulým?
Tudy ne, přátelé. Neoriginální, nesmyslné - hrdina, který se po městě za bílého dne pohybuje "velmi nenápadně" v kápi a pomáhá matkám s nákupem, to snad autor nemohl myslet vážně.
Hrdina je inkognito a drsný a vůbec celý takový divný, ale jde do krčmy na čaj a koláč?
Jestli to byl pokus o získání Nevidoucího, tak sorry, je tam málo chyb.
Doufám, že autor začne číst. Doufám, že při čtení možná pozná, jak a proč se používají odstavce. A to je pouze začátek dlouhé cesty.
Doporučujem čítať si dialóg nahlas a upraviť ho tak, aby nešušťal papierom.
Porovnajte si kontrast, ako vnímate hlášku sebevražedného hrdinu, čo sa vrhol pod tank, ak pri tom zahlási: „Za stranu a lidi,“ a keď povie: „Zasrané náledí.“
Má to být ten nejlepší z nejlepších a přitom se po zmínce o příteli své vyvolené sesype jak čtrnáctileté emo a při bojové akci naprosto selže.
Mimochodem, "a pak svět vybuchl" je klišé stejného kalibru jako "mlžný opar" nebo "zlatavý mok" a krom toho to všichni opisujeme od pana Pratchetta.
Hrdinovi celou dobu jenom přeju, aby už zemřel a přestal mě otravovat.
Celá povídka je směsice takových kravin, že to přece nemůžete myslet vážně.
Doporučila bych autorovi, aby před jakoukoliv další publikací svých prací zkusil ještě zameditovat nad otázkami života, vesmíru a vůbec.
Proč musí mít vždycky každý fantasy hrdina meče na zádech?
Sociálně uvědomělý trpaslík.
Je to tedy trochu zápletka založená na hlouposti jedné z postav.
No a postavu, která do děje nevnáší nic než své zbytnělé ego, nezachrání ani to, že je chlap i ženská zároveň.
Co dělá ve fantasy slovíčko "oops", prosím vás?!
Já mám takový návrh, jo? Co kdybysme z té povídky vyházeli všechno kromě ukecaného, vševědoucího Oka? Ona by se ta povídka totiž moc nezměnila.
Takže doporučuji si vzít svých pět nebo šest švestek a své krásné svalnaté mužské tělo (případně ženské se zadečkem jako třešničkou na již tak lahodném dortu) přesunout na jinou uměleckou oblast.
Prosím nepíšte o skvelých spisovateľoch. Nedá sa to čítať, pokiaľ nie ste skvelý spisovateľ, ale kedy by ste ním boli, už by ste nemali potrebu o skvelých spisovateľoch písať.
Doufám, že nejsi majitelem lihovaru, neboť by se dalo usuzovat, že povídka byla napsaná za účelem zajištění většího zisku z prodeje.
Přechodníky i archaismy jsou poměrně složité, co ale složité není, je shoda podmětu s přísudkem, zopakujte si ji prosím.
Poviedka nesmie končiť trojbodkou. Vymažte ich pre istotu všetky.
Tahle povídka by mohla vyhrát cenu v soutěži „chaos roku“.
... ale poslední čtyři stránky to je prostě kolosální mindfuck, ve kterém se nelze vyznat.
Prvky fantastiky sú použité ako dynamit na trhanie fialiek.
Patnáctimetrový obr zmenšující se proto, aby se mohl pomilovat se svou slečnou, to bylo moc i na mě.
Bože môj! Toto sa mi nepáčilo! Nebavilo ma to! Liezlo mi to na nervy! Na štvrtej strane som dúfala, že to buď skončí, alebo že mi niekto povie, že to už nemusím čítať!
Nicméně nadvláda podstatných jmen nad ostatními slovními druhy mi docela vadí.
Stránka jednoduchých holých vět průměrně tak o třech slovech v soutěži uspět nemůže.
Variace na téma "sepiš první blbost, co tě napadne, hlavně ať něco je".
Celkově je vesmírný eko námět kvalitnější než deset Avatarů dohromady.
Alespoň to není o upírech a vlkodlacích. Tolik o pozitivech povídky.
Člověče, vy píšete dobře, ale takový kraviny!
Vymazať drtivú väčšinu výkričníkov a viet s tým súvisiacich. Obzvlášť tie výkričníkové rodiny.
Vyhoďte ty zbytečné vysvětlovací pasáže a pište méně jako Wikipedie a víc jako tvůrce beletrie.
A úvodní věnování je tam proč? Takovou povídku bych věnoval leda někomu, koho nemám moc v lásce.
Variací na téma „jak se ošklivé nadměrně vyspělé lidstvo zničí a jenom pár vyvolených jedinců zůstane, aby obnovili rasu“ je už tolik, že jedno z nich zpracoval i Nohavica!
Jen blb vyzradí pointu už v názvu.
Po jazykové stránce nejvíce bodů strhávám za otazníky, kterými zcela nesmyslně končí zhruba polovina vět?
Nevěřil jsem, že to slovní spojení někdy použiju, ale po třetí stránce z devatenácti musím hlásit, že se jedná o excelentní případ slovní onanie.
Mám silný dojem, že veškeré vaše povědomí o magii vrcholí hrami Heroes of Might and Magic.
Navíc má autor fascinující sklony tvořit všechny věty tak, aby ve výsledku připomínaly spíš nákupní lístek než nějakou formu příběhu.
To je ale blábol!
V ideálním případě dejte svou povídku nejprve někomu přečíst, aby vás upozornil, že jí některé věci chybí. V tomto případě například příběh.
Dobrý nápad je využití japonských reálií, nicméně nakonec působí, jako když jste se všechno, co víte o Japonsku, naučil z Kill Billa.
Příště tedy až budeš psát o něčem, o čem třeba úplně všechno nevíš, doporučuji použít strýčka Googla a tetičku Wiki.
Také interpunkci je zajisté líto, že v této povídce nemá takové slovo, jaké by si jistě zasloužila.
To má ale hlavní hrdina šikovný vak, kolik se mu tam toho vejde.
Tento druh příběhů zdá se mi poněkud ohraným.
Úvodní scéně by se možná zasmálo pětileté dítě, ovšem jen kdyby byla zfilmovaná, hrál v ní Mr. Bean a doprovázely ji legrační zvuky.
Román, nacpaný do povídky => zmíněny jen důležité body => působí to jako šipkovaná nebo šifrovačka, od stanoviště k stanovišti, od vědmy k Harthovi, od kohoutka ke slepičce.
Právě kvůli povídkám, jako je tato, mají porotci literárních soutěží jako tajné znamení na čele vytetovaný mezerník a okolní tlačítka.
Související příspěvky:
Vidoucí 2010 - výsledky prvního kolaSutaz je double-blind. My nevieme, kto ste vy, a naopak. Ak chcete nazor priradit osobe, zucastnite sa workshopu.
Odpovědět...Děkuji všem porotcům za jejich kritiku. Ale neodpustím si malé rýpnutí :) Docela by mě totiž zajímalo, kdo si co myslí :) Proč se porotci pod své komentáře nepodepisují? Případně, kteří porotci nenapíšou do slovního hodnocení ani čárku...
Reklama!!
Pokud se vam nezda hodnoceni k povidce, ctete dal! Pokud byste radi od porotcu slyseli obsirnejsi osobni zduvodneni, co se jim na vasem veledile nelibilo, ctete dal!
Na SConu (tradicne konec brezna) bude zcela jiste literarni workshop nazivo. Budou tam povidky. Budou tam mladi autori. Budou tam porotci z Vidoucich. Prijdte i vy!
Som za, aby sa kategoria psychedelicky konstrukt vytvorila a po uzavierke sutaze sa cely jej obsah automaticky vymazal. Ako porotcovi by mi taky postup usetril znacne prostriedky za farbenie sedin.
No nevím, jestli se k tomu můžu vyjádřit v případě, že šlo o nepostupující povídku:) Ona kromě zmíněného gramatického pravidla dostala pojeb i za spoustu jiných věcí - namátkou délku, stavbu dialogů, pojmenování hlavních postav:) Takže se vůbec nedivím, že nepostoupila, ale zase si říkám, že už to, že se jí zabývalo tolik slovutných porotců, je úspěch - ta povídka se mi totiž slovo od slova zdála, já ji ráno jenom zapsala. Neškodilo by možná vytvořit kategorii \"psychedelický konstrukt\".
Jak vidím, tak jsem to tady docela zabil, takovým idiotským komentářem :D
Mocná Cellindra spatřila narušitele kódu, ten byl odeslán do hlubin nejhloubějších, kam se odváží vydat jen hledači Googlu a nastolila zpět pořádek v Matrixu. Byl tu však jeden vyvolený, který mohl co jiní nemohli a jeho povídka se jmenovala: $¤)÷>*<->$*°^#.... (Jinak, abych nebyl úplně offtopic, tak rady ohledně stavby příběhu bych taky ocenil víc, než opravování pravopisných chyb. A shodnul bych se na tom, že jediné opravdu špatné hodnocení je: Porotce nezadal slovní hodnocení (protože každé hodnocení je lepší než žádné, to je přece jasné :D ) a už ty porotce nechal tak, dělají koňský díl práce)
Jenom podotknu, že kdyby to byla náhodou pravda, nechť se k tomu dotyčný nevyjadřuje, bylo by to porušení anonymity.
Jinak já mám takovýchhle vět taky ve svých hodnoceních několik a nestydím se za ně. Připadá mi totiž mnohem důležitější sdělit autorovi, jaké dělá chyby ve stavbě příběhu, ve stylistice a podobně - jak už jsem psala níže, od opravy pravopisu jsou tu učitelé češtiny, my bychom se rádi zabývali literaturou. ;)
No jo, čeština se bez nich obejde, jenže jak chcete přeložit takovou typickou pohádkovou větu \"having the witche´s warning on his mind, he went on\", když se ten zatrachtilý přechodník \"maje na paměti\" zrovna tak nabízí? Možná moderní čeština přechodníky nepoužívá, ale tím, kde je mi dáno žít a jakým jazykem komunikovat, tak je prostě používám namísto gerundiv, nechtíc kvůli každému gerundiu začínat novou větu vedlejší. Ono je docela těžké udržet si správné české povědomí, když okolo vás to všechno šprechtí a spíkuje.
Ale byly. I s uvedením toho, že je rozdíl mezi mužským a ženským rodem a jak je správný tvar.
\\begin{jedovaty komentar}
Jestli ono to nebude proto, ze vetsina autoru by nemela prechodniky pouzivat, kdyz to neumi, he he:)
\\end{jedovaty komentar}
To bude morfogenetické pole, já to píšu taky všude. Hustoprogram to našel letos cca v pěti různých hodnoceních od různých lidí. Je aspoň vidět, že to není blbost. :)
(Akorát ony to nakonec přechodníky asi nebyly, viz nyx.)
Tak nevím, nevím. Frázi \"Když neumíš používat přechodníky, nepoužívej je. Čeština se bez nich docela dobře obejde.\" říkávám já, a to poměrně zhusta. Opakuju ji pomalu na každém workshopu nebo přednášce. Že bych se stávala slavnou a mě někdo citoval? :-) Jenže, věru, jsem si v hodnoceních od ostatních porotců ničeho takového nevšimla.
Jinak to o těch přechodnících myslím zcela smrtelně vážně a jako dobře míněnou radu, není to žádná zhovadilost ani namyšlenost. Jak jinak krátce, výstižně a důrazně říct člověku, že pokud píše špatné tvary přechodníků, což je v češtině jev dosti zastaralý, zbytný a v běžném textu nahraditelný jinými opisy (jinými slovy čeština se bez nich docela dobře obejde), je rozhodně lepší, když se jim bude vyhýbat jako čert kříži, takže nad nimi v gramatice kovaní čtenáři nebudou prskat?
Heh, tak to byly asi přechodníky. Většina z nás píše větu *když neumíš přechodníky, tak je nepoužívej* pomalu do každého třetího hodnocení. Už je to takový evergreen. :)
Aby bylo jasno, my (teda já a určitě řada dalších) si myslíme, že autoři jsou do jisté míry rozumní a inteligentní lidé a že když jim napíšeme něco jako *neumíte přechodníky/čárky/malá velká písmena/doplňte svou oblíbenou gramatickou neřest*, že si dotyčný dá alespoň tu práci napsat do Googlu pár klíčových slov, kouknout se do Pravidel nebo se zeptat někoho, kdo v tom má jasno. Od toho, abychom vysvětlovali, že pravidlo *před spojkou a se nepíše čárka* má asi stoosmdesátpět výjimek, tu jsou učitelé češtiny. Buďte rádi, že máte Aquilu, která vám to servíruje všechno na stříbrném podnose převázané hedvábným ubrouskem. :)
Tak vis co, kdyz vidis stejnou chybu po stopadesaty, tak mnohdy nemas nervy tam rozepisovat, co je spatne. (Uprimne, z nas vsech na to ma nervy snad jenom Aquila... ktery se za to vsichni obdivujou, ale taky se ji vsichni dost divi:) Ve skutecnosti napises mozna neco trochu kousavejsiho nez *to a to je spatne* - a pak doufas, ze autor bude iniciativni a dohleda si sam, jak je to spravne.
Nerikam, ze to delame dobre, ale minimalne nas chapu, proc to delame;) Mas ovsem pravdu v tom, ze bychom to asi meli trochu omezit, nebo se o to aspon po nasem pokusit (**evil grin**), protoze tohle autora muze dost popudit, a pritom casto zbytecne.
Já osobně jsem subjektivní kritiku v komentářích vítala, protože mi ukázala, jak moje povídka působí na konkrétního člověka. Když se mi sešlo hodnocení \"líbí se mi to zvráceně šíleným způsobem\" a \"dělá se mi z toho špatně\" (parafrázuji, samozřejmě), byla jsem si jistá, že povídka minimálně zaujala.
Jen jednomu porotci, nevím kterému, bych vytkla jedinou věc. Napsal mi tam \"Když neumíš používat (jisté gramatické pravidlo), nepoužívej to!\" A nic. To považuju za zhovadilost a namyšlenost, protože to, že tam dělám chybu, jsem slyšela poprvé až v této soutěži, do té doby mě na to nikdo neupozornil; a jen tak mě za to zjebat bez náznaku konstruktivní kritiky nepotěší. O to vděčnější jsem jiné porotkyni, která si dala tu práci a podrobně a na příkladech mi vysvětlila, jak je to správně. Čímž minimálně pro další ročníky soutěže zajistila, že tato chyba již nikomu rudé vidění nezpůsobí.
A, uz tady mame zase dalsiho, co tvrdi, ze *nekdo takovy by nemel porotcovat*. Ach jo.
Necetl(a?)s vsechno, tak laskave nekritizuj, to zaprve. Vtipna nebo radobyvtipna byva ve triodstavcovem hodnoceni jedna veta.
Zadruhe, pokud je povidka otresna a je na ni videt, ze autor je zacatecnik, rozhodne mu napisu neco jako *nesmis delat to a to*, a nenapisu mu o vsech existujicich vyjimkach, protoze by ho to akorat zmatlo. Na to prijde sam, az bude mit o pet let vic zkusenosti s nepretrzitym ctenim a psanim.
Zatreti, rikat, ze tenhle a tamhleten renomovany autor si dovolil to a to, je cesta do pekel. Super super, od zitrka budem vsichni psat jako James Joyce jenom v jedne vete, bez odstavcu a bez niceho, protoze kterasi jeho kniha je taky jenom jedna veta.
Ach jo jeste jednou.
Malá oprava čistě technického rázu, když napíšeš, že poměr A vůči B stoupá, znamená to, že A je více a B méně - tedy že konstruktivní kritiky je méně a sarkasmu více. Tedy přesný opak, než co jsi napsala. Je to hnidopišství, ale znalost zlomků patří do vzdělání prvního stupně základní školy. Hodně často tuto chybu vídám a je to dosti matoucí.
No, to zas ne, řekla bych, že je to vcelku reprezentativní průřez hodnocením všech povídek - těch dobrých i těch špatných.
Ale jinak se pod to podepisuju.
Jistě, pište literární experimenty! Ale musíte se připravit na to, že občas nezafungují. Loni jsme tu měli povídku ve verších (nebo něco jako nápodobě poezie) a skončila v Nevidoucím.
Ale chtěla bych se porotců zastat. Při vybírání těchhle hlášek jsem četla všechna hodnocení a poměr sarkasmus vs. konstruktivní kritika rok od roku stoupá. Někteří porotci dokonce rezignovali na humor zcela a píšou už jenom konstruktivní kritiku. Takže jestli nejsi, sicco, spokojený s hodnocením své povídky, můžeš si vyžádat třeba kritiku ještě od dalších porotců - někteří jsou k tomu svolní.
Ach ano - pamatuji se na jedno vydání Magazínu F/SF, které mi hodně dlouho leželo na WC jako společník pro jisté nevyhnutelné chvíle. Hned úvodní povídkou byla hříčka od jednoho dobrého autora, která se vyznačovala největším počtem neukončených vět na stranu, jakou kdy ve F/SF publikovali. Velká část povídky se skládala z dialogů, ve kterých si lidé navzájem skákali do řeči. Pokoušela jsem se to spočítat a napočítala jsem dobře přes padesát pomlček - každá ta v půli přervaná věta totiž končila pomlčkou. Což nic neměnilo na tom, že to byla výborná povídka a skvěle jsem se u ní bavila:)