Malé ohlédnutí za letošním Vidoucím ve formě mikropovídky s oblíbeným hrdinou. Dobrou chuť!
Povím vám, takovýho havrana na česneku jako já vám nikdo neudělá. Jasně, můžete namítnout, že Slimejš Jackson na New Dawn zvládá docela slušnou vomáčku a Xi-Xi-Gwrl z baru na portu u Proximy dělá fakt křehoučký maso, ale stejně – takovýho havrana na česneku jako já nezvládá ani jeden z těchhle cucáků. To vám můžu vodpřísáhnout, jako že se Sam Volský Vočko jmenuju.
Dělám v tomhle byznysu už dobrejch čtyřicet let. Jako mladej jsem sjezdil celej systém, vochutnal jsem všelicos od geneticky modifikovanýho bifteku až po traelskou superčerstvou slizkou pochoutku. Pak jsem potkal toho chlápka, co dělal havrany přede mnou. Byl to fakt dobrej týpek, v mládí prej velkej bojovník za svobodu všeho druhu. Pozdějc se trošku uklidnil a našel svůj smysl života v těch havranech. Vždycky mi říkával: "Sammy, není to jenom zatraceně dobrý jídlo, je to poslání. Pamatuj si to, poslání!" On už byl takovej ten typ, znáte to, velký plány, předurčení a takový ty kecy.
Nakonec jsem s ním zůstal až do tý doby, kdy měl ten malej střet s gaussiánskou dopravní ještěrkou. Byla zaparkovaná před jeho bufetem a on se na ni nějak škaredě podíval či co, a vony jsou tyhle potvory fakt dost vztahovačný a... no, podívejte, gaussiánská ještěrka je býložravá, takže vona ho nesežrala, jenom tak trochu požvejkala, jasný?
No a protože žádnou rodinu ten dobrej muž neměl, tak jsem sbalil jeho životní pojistku já a postavil si za ni bistro tady na Second Intergalactic. Je to dobrý místo, silnej provoz a spusta drsnejch spacekamioňáků, co jezdí jak hovada a mají rádi studený pivo a dobrý, pořádný jídlo, žádný ty sójový modifikovaný sračky.
-
Například dneska je úplně narváno. Jsou tu hlavně ovocnáři, řidiči těch velkejch, dusíkem chlazenejch kraksen, co se snaží rozvézt pozemský vitamínový bomby po celý galaxii dřív, než se změní v hromady shnilýho slizu. U baru sedí pár štamgastů, koukněte, třeba támhleten, co přetejká přes barovou židli a likviduje svoji porci reverzní osmózou, to je @!!čhx*%, ale to se blbě vyslovuje, takže mu říkáme Fhtagn. Ten dokonale symetrický a vyleštěný týpek vedle je Tau Zéta, bezúdržbový android z planety Duba-Duba. No a ten malý, tlustý a plešatý mezi nima, to je Bernie.
"Poslyš, Sammy, co to vlastně je ten Hav-vran?" Fhtagn do sebe vcucnul zbytek večeře a obrátil ke mě všech sedumadvacet vočí.
"Hele, to já náhodou vim," vložil se do věci Bernie, dřív než jsem stačil dát dohromady nějakou vodpověď, "havran, to je fták."
"Fták?" zopakoval Zéta s výrazem, který svědčil o tom, že si to slovo projel svým implantovaným intergalaktickým slovníkem a nezjistil zhola nic.
"Jo, fták. Lítací," Bernie rozpřáhl ruce a zamával imaginárními křídly, "jako kuře, akorát černej."
"Je to přesně tak, Bernie," kejvl jsem vážně, "pták. Černej. Lítací. Dá si někdo ještě..." mrkl jsem do hrnce "... ehm ... křidýlko?"
Nakonec, znáte to. Co voči nevidí, to žaludek nebolí.
-
Zakrákal mi pager, jasný znamení, že můj zásobovač Morty právě dodal čerstvou surovinu. Zanechávám štamgasty jejich metabolickejm pochodům a jdu dozadu.
Když přijdu do kuchyně, Morty zrovna vchází odzadu přes sklad. Za ním se šourá hubený kluk. Oblečení má černý tak, že málem vytváří vlastní gravitační pole. Vlasy – taky černý – má dlouhý, rovný a mastný a padají mu přes oči takovým způsobem, že ten chlapec snad musí používat echolokaci, pokud se chce trefit do dveří. Na zádech má zavěšenej příšerně zastaralej model pozitronovýho meče.
"No potěš svatej terabyte," ulevím si.
"´Brý den," špitne kluk.
"Dovol, abych ti představil," ujímá se Morty svojí role, "tohoto oslňujícího mladého muže. Je to bojovník za právo pro celou galaxii."
"Nepochybně." Přikývl jsem. Vždycky jsou to bojovníci za právo. Jenom jsem nikdy nepochopil za čí.
"A jak ti říkají, chlapče?" položil jsem opatrně klíčovou otázku. Mládenec učiní pokus odhodit si vlasy z očí a pronese mužným mutujícím hláskem: "Říkají mi..." úplně jsem zaslechl patetické zavíření bubnů "... Havran."
"Jistě, chlapče." Řekl jsem po chvíli dramatického ticha. "S tím něco uděláme, neboj." Vzal jsem ho pod křídlem a druhou rukou se natáhl pro svůj skvělý stále ostrý neutrinový nůž od Horsta Fuchse.
-
Jak říkával starej Conan, je to poslání. Je naší povinností starat se o to, aby se Havrani ve vesmíru nepřemnožili.
Průměrné hodnocení: 0 :: Počet zobrazení: 60588