Star Trek: Nemesis

Režie: Stuart Baird
Předloha: Gene Roddenberry
Herci: Patrick Stewart - Cpt. Jean-Luc Picard, Jonathan Frakes - William T. Riker, Brent Spiner - Data/B-4, LeVar Burton - Geordi La Forge, Michael Dorn - Worf, Marina Sirtis - Deanna Troi, Gates McFadden - Dr. Bewerly Crusher, Tom Hardy - Shinzon
Žánr: Star Trek

"Never give up, never surrender!" - Cpt. Quincy Taggart, Galaxy Quest

Star Trek: Nemesis, jak už název tak trochu napovídá, je další z dlouhé řady filmů z populárního světa Gena Roddenberryho - startrekovského universa, kde na jedné straně stojí ti hodní alias Federace a na druhé straně ti zlí, co vždy musí prohrát, alias Klingoni, Romulané a také třeba ti roztomilí Borgové. Tak tomu totiž vždy bylo, je i v tomto filmu a nejspíše bude i ve filmech následujících. V tomto článku, který hrdě navazuje na články předcházející, recenzující díla, která pravděpodobnech nikdy neuvidíte (ST:N se jim z rozhodnutí distributora vyhnul širokým obloukem a zamířil si to rovnou do regálů videopůjčoven.), se pokusím nastínit kvality a případné nekvality Star Trek Nemesis.

Nejprve něco k ději, respektive příběhu. Zde si tak trochu musím postěžovat, ale poslední dobou sleduji fenomén, který se dá stěží přehlédnout, a přestože je víceméně logický, není v žádném případě zanedbatelný. Oním jevem je skutečnost, že devadesát procent hrané a animované filmové produkce, jejíž jádro spočívá v nějakém tom seriálu, vykazuje opravdu hutné a jasné symptomy něčeho, čemu se říká "filler". Ač je to zjevně nevyhnutelné, zcela jistě to poté filmu ubírá na kvalitě, už jen tím, že nemůže mít žádný překvapivý děj, natož nečekanou pointu. V podobném duchu se nese i tento film, jehož jediná návaznost na předchozí filmy je větší plešatost páně Picardova (tento postřeh (c)Jarník 2003). Jistá osoba, Shinzon z Rému, jenž sám byl výsledkem jednoho romulanského projektu, ale nové vládě se stal jaksi nepohodlný, a tak byl přeřazen na práci do dolů, chce osvobodit Rémany z područí Romulanů a přitom rozprášit Federaci a zničit Zemi, k tomu mu dopomáhej jeho věrný poskok, armáda, bitevní vesmírná loď s "cloaking device" a jedna ultrasilná superzbraň. Jelikož byl ale výsledkem již zmíněného projektu, který se tak trochu nepovedl, potřebuje ještě "prohodit pár slov" s Picardem. Ještě před těmito událostmi je ale na jisté planetě nalezen "rozložený" prototyp androida, který se nápadně podobá androidovi na palubě Enterprise - jeho další osud se prolíná s hlavní dějovou linií a doplňuje ji. Je nad slunce jasné, že taková hrozba pro intragalaktický mír, jakou představuje Shinzon, nemůže Picarda nechat klidným, a proto se směle vrhá do vyjednávání. Co je ovšem ještě jasnější, je, že Shinzon se nenechá jen tak přemluvit...

Co se týká děje, měl bych jen několik drobných poznámek. Především ho lze těžko označit za originální - politických čachrů, militaristických bláznů a temných hrdinů s ještě temnější minulostí, která je naplnila zlostí ke každému, kdo se jim nepodobá, jsem viděl nepočítaně, například ve Star Wars. Konec příběhu jako takový jsem už naznačil v prvním odstavci, takže ani zde se žádné překvapení nečeká. Z celé důležitější posádky Enterprise, zjevně v zájmu zachovat si možnost natočit další filmy, zemře jen jediný člen, a protože se zde projevuje jistý sklon stranit lidem a ostatním rasám, je celkem jasné, na kom je řada. I když důsledky jeho smrti autoři v závěru na jednu stranu rafinovaně (z pohledu tvůrců) a na druhou levně (z pohledu mého) zmírňují, patří tato událost paradoxně ke světlejším momentům filmu, který jinak postrádá originálnější pojetí děje. Přestože je příběh relativně přímočarý a klišoidní, je v něm několik menších nelogických momentů. V jedné chvíli je řečeno, že na cizí loď se zapnutými štíty se nelze teleportovat, což ovšem ve chvíli druhé asi o půl hodiny později, kdy ona cizácká loď má stále 70% štítů, najednou lze. Zajímavé také bezesporu je to, že štít chrání loď pouze proti zbraním, nikoliv proti srážce s jinou lodí, což autorům umožňuje natočit vcelku ucházející scénu Enterprise jako kamikaze. Další nelogická věc je konstrukce Enterprise; z jakého důvodu musí být můstek v nejsnadněji zasažitelné části lodi?

Film obsahuje klasické propriety Star Treku - nízkorozpočtové humanoidní mimozemšťany a rádo-by esotericky a vědecky znějící hantýrka (Jen pro představu - thalaronová radiace, pozitronická signatura,...), přičemž toto neuvádím jako klad nebo zápor. Každý ať se svobodně rozhodne, zda je to dostatečný důvod film nenávidět nebo zbožňovat. Možná, že je ale lepší, že používají taková slova, protože když chtěli seriózně popsat účinek již zmíněné megazbraně, řekli pěkný nesmysl ^_^. K tomu se ještě přidává dlouhá stopáž vesmírných šarvátek a bojůvek, které jsou na standardní úrovni pro film, tudíž nikoho neohromí, plus nějaký ten off-road závod na písečné planetě, pár výbuchů a něco vtipných hlášek, které nepůsobí příliš rušivě a lze je označit za pozitivum. Hudba ničím neupoutá, a tak vás nejspíše zaujme jen klasický startrekovský motiv na začátku a v titulcích, protože jinak se autor do nijakých muzikálních experimentů nepouštěl. To, co se ve filmu opravdu příliš často nevidí, je myšlenka. A v tomto případě je nutno říci, že Star Trek Nemesis nezklamal, neboť obsahuje letmo zpracovaný motiv ovlivnění osobnosti člověka jeho genetickou výbavou a prostředím, který zprostředkovává jak v robotické (android), tak v organické (klon) podobě, a dále také motiv humanity a spolupráce, jenž můžeme nalézt téměř v každém dílu seriálu.

Pro trekkies je tento film povinností a podívají se na něj, i kdybych sem psal cokoliv. Na druhou stranu, těm kteří nejsou trekkies, a přesto jeví o tento fenomén alespoň minimální zájem, ho stěží mohu doporučit jakožto film, kterým by se měli začít nořit do roddenberryovského vesmíru, neboť je veskrze průměrný, po stránce příběhové podprůměrný, a ani o něco lepší efekty ho nezachrání. Raději se podívejte na Galaxy Quest, pokud máte alespoň trochu smysl pro humor, pobavíte se lépe.

Hodnocení: 4/10 (mike 4.5/10)