Záludný vesmír Johna Wyndhama

Autor: John Wyndham
Formát: Povídková sbírka, 330 s.
Ilustrace na obálce: Don Maitz
Nakladatelství: Albatros
Žánr: Science-fiction

Záludný vesmír Johna Wyndhama je sbírka povídek, která mapuje kratší prozaickou tvorbu Johna Wyndhama (celým jménem John Wyndham Parkes Lucas Beynon Harris). Tento anglický autor - u nás je spíše známá jeho románová tvorba, stačí zmínit třeba velice slavný katastrofický román Den trifidů (odkud zřejmě čerpali inspiraci autoři poměrně nového zombiáckého béčka 28 dní), plíživě-invazní podivnost Midwichské kukačky, invazní "novinářská" novela Vetřelci z hlubin nebo kratší román Chocky o chlapci, který je v telepatickém kontaktu s mimozemskou entitou - dokáže příjemně překvapit i v oblasti povídek.

Většina povídek patří k tzv. klasické sci-fi, kde postavy jsou spíše nositeli příběhu než jeho tvůrci, což asi nikoho nepřekvapí, pokud dodám, že jejich první časopisecká vydání spadají do let 1931 až 1953, a je přímo ukázkovým příkladem zásahu podivnosti do jinak normálního světa, koneckonců tematicky stejně zaměřené jsou i romány, které jsem zmiňoval v úvodu. O tomto fenoménu se můžete dočíst v tematickém rozdělení sci-fi od mikea - viz související články.

Nyní již něco k povídkám samotným, které byly všechny přeloženy Pavlem Medkem. Úvodní próza, která se svým rozsahem blíží spíše novele a kombinuje v sobě hned několik klasických sci-fi motivů, například cestování v čase, přestože časové paradoxy jako takové zde nebere do důsledků, se zabývá reakcí lidí, kteří jsou kontaktováni neznámou civilizací na vysoké technické úrovni, jenž nabízí Světy na výměnu. V další povídce, v originále roztomile nazvané Puff-ball Menace, která je svými znaky přímo typickou ukázkou Wyndhamovy tvorby, lidskou rasu ohrožuje Pýchavková hrozba. Těmi typickými znaky myslím především to, že se povídka odehrává prakticky v současnosti, místem děje je Anglie a konečně třetím znakem je to, že na jinak zcela normální scénu přichází cosi podivného, na první pohled sice ne nijak nebezpečného, ale na druhý již smrtícího. Ne nepodobné rysy má také Neviditelná stvůra, která by mohla být tak trochu předobrazem Predátora. Tématem neschopnosti komunikace dvou naprosto odlišných civilizací a živočišných druhů se zabývají povídky Meteorit a A zdi se zhroutily. Na obou z nich je lákavý zejména přístup, jak se Wyndham ke zpracování postavil, neboť až na skromné výjimky jsou psány z pohledu "těch cizích" - tedy mimozemšťanů, takže se autor musel snažit nám známé a obyčejné předměty a bytosti popisovat nezvykle, což se mu celkem dobře zdařilo. Žizel je divné jméno pro povídku a povídka, která se tak jmenuje, musí být zákonitě zvláštní. Například tím, že není tak moc sci-fi, spíše se jedná o zajímavou hříčku. Podobného, tak trochu satirického rázu jsou Pawleyho poučné vyjížďky. Co dělat, když se objeví Rudé svinstvo (Překvapivě tím autor nemyslel komunisty, možná pouze symbolicky. ^_^), se dozvíte v příběhu s hororovými prvky, která se z větší části odehrává v kosmu. Hororové prvky najdete i v povídce, která vám ukáže, co je to Síla přežít. I o tak jednoduché a nevědecké věci, jako je Kolo, se dá napsat krátká, dobře vypointovaná, post-katastrofická sci-fi povídka, stačí, když jste John Wyndham ^_^. Sbírku zakončuje příhoda jednoho kosmonauta momentálně prodlévajícího na asteroidu, který si myslel, že je chytřejší než Pitomá marťanka a povídka s neotřelým začátkem, ale dost otřelým koncem - Podfuk.

Jak jsem již naznačil, všechny povídky pocházejí z klasického věku sci-fi, nečekejte tedy psychologickou propracovanost, spíše zvláštní příhody lidí a mimozemšťanů korunované výraznou pointou. Přesto, že sbírka nedosahuje takové originality, jaká je typická u mistrných pisatelů tohoto typu sci-fi povídek, lze ji označit za celkově velice příjemné čtení.

Hodnocení: 7/10 (mike 7/10)