Istrocon 2001

Cesta
   Bylo 15.9.2001 přibližně okolo 6. hodin ranní, když jsem se probudil. Byla to sobota. Tedy kdybych nechtěl spal bych jistě dál ve spokojeném spánku. Já jsem však stal rád. Jel jsem totiž na svůj první con. Nasedl jsem na vlak do Brna a v moravské metropoli jsem přesedlal na železného oře do hlavního města cizí země. Jel jsem na bratislavský Istrocon 2001.
    Mnozí by se asi zeptali proč jezdit na con do dalekého Slovenska (Bratislava Pardubice 292 km), když na území Čech i na Moravě je spousta takových to akcí se stejnou tématikou, je to blíž a tedy i spojení nestojí tolik. Bylo to z toho důvodu, že jsem se zúčastnil jedné slovenské literární soutěže, ale o tom později.
   Cesta mi utekla celkem rychle. Četl jsem si nejmenovaný fantasy časopis a také svou povídku. Pročítal jsem si jí pro sichr, kdybych jí náhodou měl před nějakým obecenstvem číst, tak abych se zbytečně moc nezakoktával a tak. Našel jsem dokonce několik pravopisných chyb jak už to tak bývá.
Na místě    Na Bratislavském hlavním nádraží jsem vystoupil a našel mapu.
    Docela mi trvalo než jsem našel hledanou ulici a nakonec jsem se rozhodl, že, na mapě nepatrnou, vzdálenost urazím pěšky.

    Přes mnohá zaváhání jsem se asi po hodině konečně ocitl před budovou, kde se akce konala. Zapsal jsem se u registrace zaplatil "těžký prachy" za vstup a ubytování.



Con, konečně on     Do hlavního sálu jsem přišel uprostřed přednášky známého internetového vydavatele Ondřeje Neffa. Povídal co bude v nejbližší době psát.
    Velmi mě udivilo, jak mají účastníci conu i přednášející k sobě blízko, protože když pan Neff začal odpovídat na dotazy návštěvníků, za svými zády jsem zpozoroval nepřehlédnutelnou postavu překladatele Pratchettovek Jana Kantůrka.




    Ten posléze začal předčítat z nejnovějších v češtině ještě nevydaných děl Terryho Prachetta. Hlavní paluba co chvíli vybuchovala v salvách smíchu a pan Kanturek i se svými přísedícími v přestávkách popijeli z placatice.
   Po Zeměploše jsem si dal malou přestávku a prošel jsem se po celém areálu a zjistil jsem, že mi zde nebude nic chybět.
   Nasvačil jsem se a dorazil zpět do hlavního sálu před produkcí filmu Skúška pilota Pirxa. Byla to sci-fi, kterou v roce 1978 natočili společně Sověti a Poláci. Film nebyl sice v nejlepším stavu, ale jinak to byla celkem slušná fikce.
   Poté měla nastoupil hlavní hvězda conu Harry Harrison. Musel jsem si však zajistit ubytování a tak jsem nestihl začátek debaty. Osobně jsem tohoto autora nikdy nečetl, přesto bylo velice zajímavé poslouchat jeho názory (Jak jsem se přesvědčil je to radikální sci-fista.
   Čekal mě hřeb večera kvůli němuž jsem přijel: Vyhlášení "sútěže Cesta bez návratu". Na programu jsem si přečetl, kdo spolu se mnou byl nominován na hlavní cenu "Zlatů" Šibenicu, která samozřejmě byla pouze z dřeva.

    S úlevou jsem si přečetl, že je pět nominovaných. To znamenalo, že splním předsevzetí dostat se do první pětice. Taky jsem touto nominací získal i titul Kat a návdavkem i oprátku (samozřejmě funkční). Potěšilo mě to i z toho důvodu jak to bude znít "Kat Jan "Harv Kratihlav" Harvalík".
    Byly nominování Ján Harvalík s povídkou Droga (Nevím proč musej vždycky přejmenovávat), Zuzana Gajdošová s povídkou Išiel Ďuro na skusy, Martina Kabátová s povídkou Žltá ruža, Lucie Lukačovičová s povídkou Lovec a zvěř a Martina Vytykačová s povídkou Prašivá historka.
   Nebudu Vás napínat nevyhrál jsem. Vyhrála jedna z krásných dam ve společnosti ještě jednoho mladíka, který jí s textem pomáhal. Jelikož nemám paměť na jména je absolutně nedostačující zapomněl jsem jak se jmenovala, ale nakonec jsem jejich jmena zjistil z konkurenčního webu (Fantasy planet najdete v odkazech). Výherci tedy bylo duo Lucie Lukačovičová a Adam Šnobl.



    Dostal jsem tedy oprátku a věcné ceny. Oprátku nám dávali prý proto, abychom lépe odstraňovali své hrdiny. O jejím jiném účelu jsem se přesvědčil záhy, když mi jí jedna z mých sokyň přitáhla.
    Když jsem dosedal na své místo kontaktoval mě šéfredaktor Fantázie s tím, že chce mou povídku do časopisu. Co jiného jsem si mohl přát?
    "Na konkurenci" pravila.
    No nevím, ještě jsem jí nepoužil.
    Pak se událo vyhlášení Istronu 2001 a tombola. Shlédl jsem dva filmy X-men a Final fantasy se slovenskými titulky, ale na slovenštinu jsem byl už zvyklí a tak mi to nedělalo potíže. Poté jsem spát.
   Probudil jsem se tentýž den. Trochu posnídal a vyrazil znovu do areálu. Čekal jsem, že čas do odjezdu strávím ve vestibulu a budu si číst Kontaktoval měl ale jeden z návštěvníků, kterého zaujala zmínka o postavách v mé povídce. Dali jsme řeč a do mého odjezdu jsem se od sebe nehnuli.
   Vše hezké jedou končí a já musel odjet. Slíbil jsem si, že se na Istrocon vrátím.

Za obrázky děkuju www.fantasyplanet.cz