Palantir
oddělovač

Vědecko-fantastická literatura a její subžánry (8. díl)

Literatura > Science Fiction | 04. 11. 2002 06:52:06 | autor: mike

Science-fiction humoristická a parodující aneb 42

"...Teda, ta moje smrt byla nic moc. Já si takhle vykračuju v ruinách města po nukleární válce a hledám nějaký jídlo, když tu mě najednou bací něco do hlavy. Myslim, že to byl nějakej meteorit, nebo jak se tomu nadává, rozhodně to bylo tvrdý jako kámen, odhadoval bych to na žulu. V tu chvíli sem shora zaslech divnou věc, znělo to jako: "Hahaha, boží... ééé ... skvělej zásah, bože. - Samozřejmě že byl boží." Dost to bolelo, tak jsem vykřikl: "Au!" Když o tom tak přemejšlim, tak to asi nebude v žebříčku deseti nejoriginálnějších předsmrtnejch výroků, co se dá dělat. Doufám, že mi to nedaj na hrob jako epitaf. No, a pak sem umřel. Tak nějak sem se oddělil od těla a sem tady..."

Čistá duše, mike

Proč zrovna čtyřicet dva? Opravdu nic vám toto číslo neříká? Pak jste asi nečetli dílo Stopařův průvodce po galaxii (The Hitchhiker's Guide to the Galaxy) od Douglase Adamse, jenž je pokládán za největší osobnost a zakladatele tohoto subžánru. Jinak byste totiž museli vědět, že "čtyřicet dva" je odpovědí na Základní Otázku Života, Vesmíru a vůbec. Jeho velmi čtivé, humorem a originalitou, ne nepodobnou Terry Pratchettovi v jeho zeměplošského cyklu (Discworld), nabité dílo uchvátilo spoustu čtenářů ponejvíce v anglofonních zemích, v Anglii bylo i vysíláno v rádiu. Na Stopařova průvodce navázal díly Restaurant na konci vesmíru (The Restaurant at the End of the Universe), Sbohem a dík za všecky ryby (So Long, and Thanks for All the Fish) a Převážně neškodná (Mostly Harmless), kterým se přes jejich nespornou invenci nepodařilo překročit stín prvního díla.

Asi by bylo zbytečné zmiňovat, že tento žánr je založen na komickém účinku, kterého se dociluje především prazvláštními postavami (jako je například maniodepresivní robot Marvin ze Stopařova průvodce) a vtipnými dialogy, netradičním úhlem pohledu na celou věc SF. Zvláštním faktem je, že kromě Adamse se ve vědecko-fantastické literatuře neobjevila výraznější osobnost píšící čistě humoristická díla. Snad je to dané tím, že věda, onen grunt SF, a humor působí dojmem dvou zcela neslučitelných, málem antagonistických pojmů. Avšak Adams je dokázal sloučit ve výtečnou třaskavou směs, ve které, pravda, té vědy obsaženo moc není - dalo by se opět říci, že SF je zde kulisou pro vtipy a humorné scénky.

Autorem humorně zaměřeného SF je překvapivě sám Isaac Asimov, jenž stál za povídkami o kapesním démonovi Azazelovi. Arthur C. Clarke se snažil právě ve sbírce Historky od Bílého jelena dokázat, že i SF může být humorná, posouzení této snahy však přenechám čtenáři. Mezi nemnoho autorů, kteří píší SF parodie, tedy díla, kde jsou tradiční zásady SF často obráceny naruby, je počítán Harry Harrison cykly o galaktickém hrdinovi Billovi (Bill, the Galactic Hero) a Ocelové Kryse (Stainless Steel Rat) a Terry Pratchett knihou Temná strana Slunce (The Dark Side of the Sun) o vodní planetě, která paroduje hlavně román Duna od Franka Herberta a Asimovovy"robotí" povídky.

Trekkies se dočkali parodie kultovního díla ve filmu Galaxy Quest, fanové Star Wars ve filmu Space Balls. A ano, nesmíme zapomenout na anime, do tohoto subžánru by se dal zařadit parodistický sci-fi seriál Martian Successor Nadesico.

Příště: "Co by bývalo bylo, kdyby..."



Průměrné hodnocení: 0 :: Počet zobrazení: 4695

Přidat komentář Přidat komentář:

Jméno:
*

E-mail:


Hodnocení:
Na obrázku je...
kontrolní obrázek

=*
Komentář:



* povinný údaj
 

oddělovač
Stránky běží na redakčním systému Rivendell v2.0 -- Jarník, 2006
Tyto stránky jsou uvedeny bez jakýchkoliv záruk, co se spolehlivosti, přesnosti, trvanlivosti a dalších biomagických funkcí týče, a rádi bychom vás upozornili, že SFK Palantír zvláště neodpovídá, nezaručuje, ani nedoporučuje nějaké, respektive jakékoliv, shlížení těchto stránek a odmítá nést zodpovědnost za jejich použití jak návštěvníkem, tak jakoukoliv jinou osobou, entitou či božstvem.