Palantir
oddělovač

Alexandr Veliký

Různé > Filmy | 04. 03. 2005 18:36:24 | autor: Zdenek

Plakát   USA/Francie/VB/Holandsko, 2004
   Režie: Oliver Stone
   Produkce: Warner Bros.
   Herci: Colin Farrel - Alexandr, Angelina Jolie - Olympiada, Val Kilmer – Filip II., Jared Leto – Héfaistión, Rosaria Dawson – Roxana, Anthony Hopkins - Ptolemaios
   Žánr: Psychologicko-historický velkofilm
   Hudba: Vangelis

   Známý režisér Oliver Stone, mimo jiné autor Gladiátora s Russelem Crowem, se o antiku zajímal už od mládí (dokonce studoval řecké mýty na New York University) a s myšlenkou natočit film o jednom z nejslavnějších vojevůdců našich dějin si pohrával již delší dobu. Proto je rozhodně zajímavé sledovat, jak se s tímto gargantuovským témat popasoval. Pokud jste viděli poslední pokusy o filmové ztvárnění historických „velkotémat“, Tróju a Krále Artuše, tak na ně raději ihned zapomeňte. Tohle je úplně jiná liga. „Velkorozpočet“ je samozřejmostí, výběr dostatečně „antických“ lokalit nutností (Maroko, Malta, Thajsko), pozorní diváci však ocení zejména zvučná jména v hereckém obsazení. Slova doprovázející recenze k tomuto snímku, jako třeba „kontroverzní“ a podobně, rozhodně povzbuzují zvědavost a tak si myslím, že žádný ctitel historie na této podívané nemohl chybět.

   Snad by pro začátek nebylo od věci malé osvěžení paměti. Vraťme se tedy do školních lavic a zopakujme si několik nezbytných dat, které se s životem Alexandra Makedonského (nebo Velikého, jak chcete) pojí.
Slavná freska zachycující Alexandra v bitvě u Gaugamél    V létě roku 338 př.n.l. poráží vojsko makedonského krále Filipa II., Alexandrova otce, spojené armády řeckých států v bitvě u Chairóneie, což zajišťuje Makedonii nadvládu v zemi. Je vytvořena všeřecká koalice, ve které zůstávají řecké státy formálně samostatné, ve skutečnosti jsou však pod nadvládou Makedonie. Filip II. plánuje vojenské tažení do Persie, roku 336 př.n.l, opět v létě, je však úkladně zavražděn a vládu proto přebírá jeho syn, teprve dvacetiletý Alexandr. Ten se však dlouho nezdržuje a do dvou let vtrhá do Malé Asie a v bitvě u Helespontu Peršany poprvé poráží. Příštího roku se s perskými vojsky vítězně utká znovu a zajímá dokonce příslušníky rodiny perského krále Dáreia III. Brzy po sobě pak zabírá Fénicii a Egypt, kde staví svou první Alexandrii, která se stává nejvýznamnějším z helénských měst. Podniká cestu za vyhlášeným egyptským orákulem a je ujištěn, že se stane vládcem celého světa. Roku 331 př.n.l. Alexandrova armáda v mohutné bitvě u Gaugamél drtí Dáreiova vojska a makedonský král do čtyř let dobývá celou Persii. Přijímá titul „král Asie“, zatímco samotný perský král, Dáreios III., je při ústupu na východ zabit vlastními veliteli. Alexandr pokračuje dál a v roce 327 př.n.l. zahajuje své několikaleté tažení na východ. Dobývá Skýtii, Sogdianu a Baktrii, kde si bere za manželku Roxanu. Před ním už leží pouze Indie, země hor a džunglí. Pronikl až za řeku Indus a podrobil si mnoho místních knížat. Roku 325 př.n.l. je však přinucen vlastními unavenými vojáky, které sužují exotické choroby a dlouhá léta bez rodin, k návratu domů. Tak počíná dlouhá cesta nazpět, která si vyžádá velký počet dalších mrtvých. Alexandr se vrací do centra své velké říše, Babylónu, kde za nejasných okolností roku 323 př.n.l. umírá zhruba ve věku třiatřiceti let. Jeho smrt předznamenává pád obrovské říše a následujících čtyřicet let je naplněno neustálými boji, které jsou dnes známy jako „válka diadochů“.

   Myslím, že jste teď vydatně nakrmeni daty a můžeme přistoupit k samotnému filmu. Myslím, že lidé, kteří film viděli, se dělí do dvou skupin: ty, kterým film přišel zbytečně dlouhý a plytký, a ty, kterým se velice líbil. Mám pocit, že první skupinu bych popsal jako ty, kteří šli do kina na akční historický snímek, kde uvidí spoustu starověkých bitev, svalnaté Řeky v kovových náprsenkách a jejich lepé milenky. Byli zklamáni.
...a nyní, jak nám to ukazuje film    Oliver Stone se totiž rozhodl nepodlézat příznakům naší moderní konzumní doby a natočil film, který by mohl nosit nálepku „historický psychologický snímek s ohromnou výpravou“. Zboural hned několik filmových klišé. Zaprvé, ve filmu není žádný typický záporný hrdina. Co v Gladiátorovi ztělesňoval císař Commodus, v Tróji Agamemnón a v Artušovi saský velitel, to v Alexandrovi prostě není. Film je zaměřen na vývoj Alexandrova ducha, od mládí až k jeho dosud nevysvětlené smrti. Vše ostatní je pouze pozadím strhujícího příběhu člověka jdoucího za svým snem, unikajícího pomyslným démonům a obětujícího pro svůj cíl úplně všechno. Může vás napadnout, že na psychologický film je jeho výprava vskutku řádně nákladná.
   Druhou věcí, která šokovala celou Ameriku a pobouřila i veřejnost v Řecku (kde je Alexandr národním hrdinou), je odhalení vztahů mezi muži starověkého Řecka. Tehdejší řecká společnost vztahy mezi muži podporovala. Ti spolu sdíleli kulturu, filosofii, ale i sexualitu. Ženy byly naopak považovány za méněcenné a sloužily převážně k rození dětí. Dnes to může znít opravdu divně, ale je to fakt. Velmi známý příklad, který se učí už na základní škole, je spartská společnost, kde chlapci vyrůstají odděleně, věnují se sportu, práci a přípravě na boj. Kam se poděl sex, ptáte se? To vám bude po shlédnutí Alexandra Velikého jasné. Na druhou stranu je nutné podotknout, že tuto řeckou „bisexuální kulturu“ zdaleka nesdílel celý starověký svět, třeba takoví vojáci republikánského Říma byli za homosexuální svazky krutě trestáni.

   Oliver Stone je zkušeným režisérem, jde pouze o to, abyste přistoupili na pravidla jeho hry. Nečekejte akční řežbu. I když právě bitevní pasáže zachycující jak bitvu u Gaugamel, tak i bezejmenné (avšak o to krvavější) střetnutí v indické džungli, jsou jedinečnou ukázkou kameramanské zručnosti a citu pro detail i pointu. Navíc, výprava si dala opravdu záležet a kromě výzbroje a výstroje všech válečníků se můžete těšit i na slavnou makedonskou falangu a obávané perské vozy. Roztřesený a zaprášený obraz skvěle dokresluje „autentickou“ bitevní atmosféru, střetnutí jsou řádně krvavá a tak vše vypadá skutečně drsně a syrově. V režisérově repertoáru není nouze ani o množství metafor a několik velmi pěkných obrazů.
Olympias - Alexandrova matka    Kapitolou samou pro sebe jsou jistě herecké výkony většiny zúčastněných. Colin Farrel bude dle mého názoru zcela jistě nominován na Oskara, protože jeho ztvárnění postupně se vyvíjející Alexandrovy osobnosti – od počáteční nevinnosti a nezkušenosti, přes pokračující nabývání zkušeností a vlastního (naivního) pohledu na svět, až po sebezničující kataklyzma. Určitě zaujme také Angelina Jolie v roli Alexandrovy tak trochu (někdy snad až moc) démonické matky Olympiady a dle mého názoru určitě také Val Kilmer, jehož Filip II. je skutečně působivou postavou (i když ve skutečnosti byl Filip II. mnohem obratnější diplomat a snad i menší násilník). Zvláště Kilmer mě překvapil, protože v jiných filmech příliš neoslňuje a upoutává spíše svojí hereckou toporností. Anthony Hopkins si střihnul roli vypravěče, zestárlého diadocha Ptolemaia, který vzpomíná a posunuje děj. Mně jeho výkon nepřišel nijak výrazný, snad za to ale mohl scénář. Následuje množství méně známých až neznámých herců, kteří víceméně hrají co mají, nic víc, nic míň.

   Abych ale pouze nechválil. Určitě jsem nebyl spokojen se scénářem. Chraň Bůh, ne vždy, ale přece se v něčím textu vyskytnou věty s podtextem, který by více seděl dnešnímu člověku a rozhodně by někdo něco podobného neřekl tehdy. Měl jsem občas dojem, že se Stone snažil do filmu „procpat“ nějaké své myšlenky. Prosím, na to ať si ale natočí nějaký film ze současnosti. Zdaleka nejstrašnější věcí pro mě ale bylo Alexandrovo zdůvodňování svého dobývání východních zemí. Jeho „přinášení kultury a svobody (!)“ můžete považovat za blábolení naivního bláznivého humanisty, podle mého názoru ale určitě ne za slova vojevůdce, který dobyl celý tehdejší známý svět. V tomto případě jde o záměnu důsledků jeho dobývání a jeho důvodů. Je to podobné, jako myslet si, že George Bush zahájil válku na Irák proto, aby osvobodil irácký lid ze Saddámova krutého jha. Odpusťte, pokud nesdílíte můj názor, musel jsem si rýpnout, neboť se mi to jevilo jako velmi dobrý příklad.
   Co se týče scénáře, střídají se zde dobré a horší momenty. Nedá se tedy říct, že by byl skutečně špatný. Pokud jste na určité patetické bláboly z amerických filmů zvyklí, ničeho si pravděpodobně ani nevšimnete. Nic naplat, mají to zřejmě v nátuře.
   Další věcí, která mě nepotěšila, bylo přeskočení významných událostí, jako například Alexandrovo zklidnění situace v Řecku, dobytí Malé Asie a Egypta, zvláště pak slavná Alexandrova pouť k pouštnímu orákulu. Nedá se ale nic dělat, i tak je film dlouhý tři hodiny. Život člověka, i když tak krátký, jaký ten Alexandrův byl, nejde scuknout do jednoho filmu. I tak vám ale dá zabrat.

Starý Ptolemaios    A závěrečné hodnocení? Bude kladné. Film mě velice příjemně překvapil, protože se dokázal vzepřít určitému trendu dnešních filmů. Kvůli tomu může být hůře stravitelný pro spoustu diváků, pro ty ostatní ale bude mít nezapomenutelné kouzlo. Není to snadné pokoukání, chvílemi vás to bude stát nervy nebo slzy, někoho snad může délkou nudit. Názory na něj se liší, já se však na film nehodlám dívat očima průměrného návštěvníka kina. Podle mého názoru je to přelom. Kontroverzní, ale o to mocnější.



Průměrné hodnocení: 0 :: Počet zobrazení: 20085

Přidat komentář Přidat komentář:

Jméno:
*

E-mail:


Hodnocení:
Na obrázku je...
kontrolní obrázek

=*
Komentář:



* povinný údaj
 
:: (1 - 15 z 15) :: od nejstarších :: úrovňově ::
Medosavka - 2006-02-25 00:00:00

Alexander je film,který můžu doporučit komukoli,kdo se nebojí v kině přemýšlet.Nepustil se totiž standartní cestou,kterou byste očekávali od antického velkofilmu.Ne vše se povedlo,ovšem já osobně více ocením odvahu a snahu říci věci originálně,než sázku na jistotu.Pokud někde Oliver ujel,pak to rozhodně nejsou herecké výkony.Nejvíc bych samozřejmě vyzdvihla Colina Farrela,který je od začátku až do konce maximálně charismatický,ovšem i všechny vedlejší role jsou obsazeny velmi kvalitně.Sečteno podtrženo,podívaná,ktará se hned tak neopakuje.

Cuprik - 2005-06-08 00:00:00

Film jsem videl a byl bych radeji kdybych ho nevidel...spatne zpracovane vinikajici tema,radeji si vemte do ruky dobrou knihu nebo literaturu a na film zapomente.

Eliska - 2005-04-27 00:00:00

Netušila jsem že ve starověkém Řecku byly homosexuální vztahy něco zcela obvyklého. Takže mě to velice překvapilo, ale jako film to bylo velice působivé. Po všech možných jiných slátaninách to bylo velice dobré

Leninka - 2005-03-11 00:00:00

Film jsem viděla teprve včera, ale zato mám čerstvé myšlenky a musím říct, že se mi film strašně moc líbil, i když bych ho ohodnotila 1- mínus dávám za to, že souhlasím s tím, že byl až moc dlouhý, ale ani jednu chvíli jsem se nenudila.O historii se velice zajímám a mám ráda psychologicky propracované filmy s trochou lásky, a bojových scén včetně napětí.

Hésiona - 2005-03-10 00:00:00

Film se mi moc líbil, ALE naštvalo mě že z něho vystříhly celkem hodinu filmu (včetně peprnějších homosexuálních scén) a přitom ve starém Řecku byla homosexualita normální a hlavně mezi vojáky hojně "používanou" takže nevim proč všichni kolem toho dělají takovej kravál?

Achyllos - 2005-03-07 00:00:00

V telefoni budce byl Farrel dobry. Na tenhle film jsem zapomnel. Ale treba v The recruit nebo S.W.A.T. to bylo slabsi.

Achyllos - 2005-03-07 00:00:00

2Ales: "Je sice pěkné že se zajímáš o historii, ale jak je psáno v recenzi, tohle je psychologický film s antickými kulisami" Tim jsem chtel jen naznacit ze znam dobre Alexandrovu osobnost. Samozrejme ze znalost historie nedela z cloveka profikritika historickych filmu.

Harv - 2005-03-06 00:00:00

2Oscar Musím tě sklamat Zdeňku. Co se týče Oscarů Stoneův Alexandr nebyl v žádné kategorii ani nominován [http://pes.internet.cz/scifi/clanky/41967_0_0_0.html] naopak byl naopak v několika kategoriích nominován na Zlatou Malinu[http://pes.internet.cz/scifi/clanky/41950_0_0_0.html]

Zdenek - 2005-03-06 00:00:00

Díky za reakce. Nedá se říci nic jiného, že co člověk, to názor.

2Gareth: Vida, s těmi Oscary mě tohle ani nenapadlo, nemám totiž vůbec přehled s těmi daty.

2Aleš: Máš pravdu, Telefonní budku jsem zmínit zapomněl, to bylo skutečně velmi dobré. A propo, na číselné hodnocení jsem sice zapomněl, ale na druhou stranu, trochu by mě to svazovalo.

Sordid - 2005-03-06 00:00:00

A ještě bych dodal že po srovnání "předbitevních proslovů" Alexandra a Aragorna se Jackson s Walshovou můžou jít směle pověsit.

Sordid - 2005-03-06 00:00:00

Blé, fuj, zase jsem zapomněl že systém komentářů žere odřádkování a musí se řádkovat tagem. No, snad si to nějak přeberete...

Sordid - 2005-03-06 00:00:00

No, já Alexandra viděl a recenze mi přijde naprosto v pořádku. Jen mi trošku chybí to tradiční číselné hodnocení...

Achyllos: Je sice pěkné že se zajímáš o historii, ale jak je psáno v recenzi, tohle je psychologický film s antickými kulisami.

Zdeněk: SWAT jsem neviděl ale mě se Farrel zase líbil v Telefonní budce. Což byl ostatně taky psychologický film.

Gareth: No, já můžu Alexandra rozhodně doporučit, ovšem vlastní názor je vždycky dobrá věc.

Gareth - 2005-03-05 00:00:00

Překvapivé! Taky jsem film neviděl, tudíž nemůžu soudit, jen jsem četl pár recenzí, které byly vesměs negativní, což mě od návštěvy kina odradilo. Ale zřejmě jsem měl jít a udělat si, stejně jako autor této recenze, vlastní názor.

Reakce prudérní a pokrytecké Ameriky, potažmo současného Řecka, na zobrazení skutečností v Řecku starověkém jsou v dnešním bushovském světě překvapivé mnohem méně.

Jelikož byl film do kin uveden v listopadu loňského roku, obávám se, že Colin Farrel již nominace na Oskara prošvihl. A nejen nominace. Cenu za nejlepší mužský herecký výkon letos, tuším, získal Jamie Foxx za své jedinečné ztvárnění Raye Charlese ve stejnojmenném životopisném snímku. Anebo se pletu a Alexandr Veliký bude zahrnut do nominací na rok 2005? :) Je to každopádně jen detail. Dobrá recenze. Asi na ten film nakonec přece jen půjdu.

Zdenek - 2005-03-05 00:00:00

2Achyllos: The Doors jsem neviděl, takže to je asi škoda. Budu na to pamatovat. Farrel se několika mým kamarádům dost líbil ve SWATu, prý je hodně talentovaný.

Jinak díky za poznámky, byl bych rád, kdyby se k tomu lidé vyjádřili, abych si sám mohl udělat obrázek o vašich názorech. Těmi daty jsem jen chtěl připomenout nosné události Alexandrova života, možná to není dost stručné:o)

Achyllos - 2005-03-05 00:00:00

No ja jsem Alexandra bohuzel nevidel, ale spousta mych pratel, kteri maji stejne nazory jako ja ano, takze z toho budu vychazet.

Za prve bych chtel rict, ze historicke informace v recenzi o datech a bitvach jsou vcelku zajimave, ale nikomu asi nic nereknou. Nelibi se mi taky oznaceni "ti, kteri prisli na akcni historicky snimek...", protoze moji pratele se, stejne jako ja, velice zajimaji o reckou historii a film jim presto prisel dlouhy a obcas nudny.

Co se tyce bitev, slysel jsem, ze jsou tak jako divne zmatene a zabery nestoji za nic. Jestli to je neco ve stylu Gladiatora, tak si to bohuzel dokazu predstavit.

Jeste bych mel pripominku k Valu Kilmerovi. Nevim jestli autor recenze videl film The Doors od Stona. Tam byl uzasny herecky vykon a i Stone se ukazal jako reziser. Farrel to neni zadny herec, ale treba se tu predvedl. Abych tohle posoudil, musel bych to videt.

Ta zalezitost s reckou zalobou, kvuli te homosexualite me docela pobavila. Oni maji narodniho hrdinu, kterej neni ani rek a jeste se stydi za to, ze byl bisexual.

Zaver: Podivam se na to a pak se bud hodne opravim nebo to priklepnu.


:: (1 - 15 z 15) :: od nejstarších :: úrovňově ::

oddělovač
Stránky běží na redakčním systému Rivendell v2.0 -- Jarník, 2006
Tyto stránky jsou uvedeny bez jakýchkoliv záruk, co se spolehlivosti, přesnosti, trvanlivosti a dalších biomagických funkcí týče, a rádi bychom vás upozornili, že SFK Palantír zvláště neodpovídá, nezaručuje, ani nedoporučuje nějaké, respektive jakékoliv, shlížení těchto stránek a odmítá nést zodpovědnost za jejich použití jak návštěvníkem, tak jakoukoliv jinou osobou, entitou či božstvem.