Palantir
oddělovač

Vědecko-fantastická literatura a její subžánry (7. díl)

Literatura > Science Fiction | 24. 10. 2002 07:21:25 | autor: mike

Science-fiction psychologická aneb vnitřní vesmír

“Jasně, jak vidim, tak si asi myslíš, že sem se pomát, ale sám se přesvědčíš, že mám pravdu. Někomu sem to říct musel, jinak bych se z toho asi fakt zbláznil, ale jen tebou sem si byl vždycky jistej. Nikomu jinýmu se nedá věřit, kdokoli může být jeden z nich…”
V tomto okamžiku sis uvědomil, že se bratrova dřívější podezíravost vyvinula v dokonalou paranoiu.

Paranoia, mike

Z nadpisu tohoto odstavce vyplývá, že se tento subžánr soustředí na vnitřní život, myšlenky a pocity hrdinů, jejichž psychika není jen tak letmo načrtnuta, ale velmi jemně a s citem pro detail prokreslena. Ono SF v názvu se až na výjimky týká neobvyklého prostředí, jež hrdiny často determinuje a s kterým se střetávají. Nezřídka však vytváří pouze poutavou, nicméně nezbytnou kulisu pro rozehrání velmi komplikovaného vnitřního, duševního dramatu. Spisovatelovým záměrem bývá silný emocionální dopad na čtenáře, založený převážně na sžití čtenáře s postavou.

Mistrem psychologické SF byl Philip Kindred Dick, jenž byl sám duševně nemocen. Své psychické stavy reflektoval ve mnoha svých dílech, proto se v nich často objevuje motiv falešné reality, hrdina je hračkou v rukách nadpozemských bytostí. Hrdina románu Temný obraz (A Scanner Darkly) se tak zmítá mezi schizofrenií, paranoiou a drogovými halucinacemi, snažíce se odhalit skutečnou pravdu a realitu skrytou za masivní stěnou lží; dějovost v jeho dílech však není potlačena a nezadá si tak v ničem se space operami. Mezi jeho další díla patří romány Ubik, Tři stigmata Palmera Eldritche (The Three Stigmata of Palmer Eldritch) a Total Recall.

Za mistrovský kousek pro svou originalitu, jazykovou stylizaci, působivost a především humanistické vyznění je označována povídka Růže pro Algernon (Roses for Algernon, cena Hugo) od Daniela Keyese, která se dočkala i románového přepracování. Její hrdina je mentálně postižený Charles Gordon, jenž dostane možnost zúčastnit se pokusu operativního zvýšení inteligence, jeho postupná proměna je v povídce mistrně vystižena formou deníkových zápisků.

Jako počítačová hra byla zpracována psychologická povídka Harlana Ellisona Nemám ústa a musím řvát (I Have No Mouth and I Must Scream), pojednávající o lidech vězněných počítačem jménem AM, jehož chladná nenávist stroje k lidem je téměř nepopsatelná.

Psychologicky zaměřené povídky psal jeden z nejvýznamějších osobností naší SF, autor předloh mnoha vědecko-fantastickým filmům (Ráno vstanu a opařím se čajem, Zabil jsem Einsteina, pánové,…) – Josef Nesvadba (Blbec z Xeenemuende; ne Nesvadba, takto se jmenuje jedna z jeho povídek ^_^).

Zvláštní oddíl psychologické SF tvoří díla, která se nezaměřují na psychiku člověka, ale jiného, člověku naprosto odlišného tvora – povídka De Profundis od Murray Leinstera je psána z pohledu mimozemské formy života, hlavním hrdinou vynikající povídky Vnitřní život otvíráku na konzervy od Stanislava Švachoučka je robot pracující v kantýně.

Příště: 42



Průměrné hodnocení: 0 :: Počet zobrazení: 5293

Přidat komentář Přidat komentář:

Jméno:
*

E-mail:


Hodnocení:
Na obrázku je...
kontrolní obrázek

=*
Komentář:



* povinný údaj
 

oddělovač
Stránky běží na redakčním systému Rivendell v2.0 -- Jarník, 2006
Tyto stránky jsou uvedeny bez jakýchkoliv záruk, co se spolehlivosti, přesnosti, trvanlivosti a dalších biomagických funkcí týče, a rádi bychom vás upozornili, že SFK Palantír zvláště neodpovídá, nezaručuje, ani nedoporučuje nějaké, respektive jakékoliv, shlížení těchto stránek a odmítá nést zodpovědnost za jejich použití jak návštěvníkem, tak jakoukoliv jinou osobou, entitou či božstvem.