Palantir
oddělovač

Minority Report

Různé > Filmy | 30. 09. 2002 06:57:32 | autor: mike

Minority ReportBudou to právě čtyři dny, co dorazil do Pardubic, konkrétně do kina Dukla, nejnovější kasovní trhák - sci-fi film Minority Report, spojující v sobě tři osobnosti, jenž dosáhly ve svém oboru značných úspěchů - slavného režiséra Stevena Spielberga, tak trochu paranoidně-schizofrenního velikána science-fiction Philipa K. Dicka, jehož povídka se stala námětem, a hvězdu akčně laděných filmů Toma Cruise. Řekl bych, že i kdyby celý film stál za starou belu, tato smrtící kombinace působící jako magnet na diváka (a hlavně jeho peníze) by mu zaručila velmi vřelé přijetí veřejností, když už ne kritiků. Po jeho shlédnutí, na které jsem se jako správný scifista už řádnou dobu těšil jak malé děcko, vám ale už mohu prozradit, že film za starou belu rozhodně nestojí a každý, kdo to se sci-fi myslí vážně, by si ho určitě neměl nechat ujít. Ale protože to by bylo na recenzi vyjádření poněkud skoupé a jistě nedostačující, rozvedu aspekty filmu podrobněji.

Minority Report je, pokud správně počítám (a vynechávám francouzský film Confessions d'un Barjo), pátým a jistě ne posledním pokusem o převedení Dickova díla do filmové podoby. A nutno poznamenat, že ono převedení rozhodně není díky charakteru Dickovy tvorby nikterak jednoduché - paranoia, schizofrenie, konspirace, prolínaní skutečného s nereálným, mlhavé tušení vyšší, utajené pravdy a té skutečné reality, to vše by se dalo považovat za znaky tvorby tohoto nyní velmi uznávaného spisovatele a klasika žánru. Před Minority Report zde byly filmy Totall Recall, paranoidní "akčňárna" s Arnoldem Schwarezeneggerem v hlavní roli, Screamers od Dana O'Bannona, nepříliš povedený Impostor, který se hlavním motivem recenzovanému filmu velmi blíží, a hlavně legendární Blade Runner (založen na povídce Sní androidi o elektronických ovečkách?) Ridleyho Scotta s brilantním Harrisonem Fordem v hlavní roli, tento film byl rovněž převeden do podoby počítačové hry. A nyní přichází další "dickovský" film, založený na povídce, jejíž název by se dal přeložit jako Menšinová zpráva.

Jednotky PreKrimu pátrají po uprchlíkovi. A o čem tedy ona Menšinová zpráva je? O nespravedlivě obviněném muži na útěku, snažícím se prokázat svou nevinu. Pravda, téma je poněkud provařené a připomíná film s příznačným názvem Uprchlík, ale posuďte, do jakého prostředí je film zasazen a jaké jsou okolnosti onoho útěku.

Ve Washingtonu, kde se většina děje odehrává, je v nepříliš vzdálené budoucnosti zavedena instituce PreKrim (PreCrime), která eliminovala možnost spáchání vraždy na minimum. Jak toho dosáhla? Jejíma očima jsou totiž tušitelé, tři bytosti nadané talentem vidět budoucnost a tedy i vraždy, které se teprve stanou. Pro budoucího vraha si přifrčí ještě před spácháním zločinu zásahová jednotka PreKrimu, která ho posléze zatkne za jako "budoucího" vraha (Objevuje se zde tedy jeden z časových paradoxů, kterému se však Spielberg ve filmu moc nevěnuje. Jak mohou mít tušitelé vizi vraždy, pokud by tím v důsledku způsobili, že se žádná vražda nestane? Šlo by to vysvětlit existencí alternativních vesmírů, o kterých ale ve filmu nepadlo ani slovo. No nic, to byla jen taková okrajová poznámka.). Ke svému obrovskému překvapení John Anderton (Tom Cruise), hlava samotného PreKrimu, zjistí, že byl tušiteli označen jako "budoucí" vrah. Obětí má být jistý Leo Crow, o kterém nikdy ani neslyšel, natož aby ho chtěl zabít. A od té chvíle ve shodě se sloganem "Everybody runs" utíká, pronásledován PreKrimem, protikriminálním systémem, který vždy považoval za bezchybný. Ale postupně odhaluje, že až tak úplně bezchybný není - jeden z tušitelů má občas odlišnou vizi vraždy, tzv. menšinovou zprávu, která by mohla být klíčem... Ne, víc už radši neprozradím, abych vám nezkazil pěkný zážitek při sledování nejnovější "dickoviny".

Úložna 'budoucích' zločincůFilm se tedy v jádru zabývá tím, jestli je "správné" uvěznit člověka za čin, který vůbec nespáchal a, de facto, neporušil zákon, možností justičního omylu a jeho důsledcích pro jedince, možností zneužití moci a v jistém smyslu i vztahem jedinec - společnost. Znamená více svoboda jednotlivce či bezpečná společnost? Takové a obdobné otázky si klade tento film (Alespoň tak mi to připadalo.). V případě Minority Report se rozhodně nejedná o bezduchou akční "švarcikovinu", akční však nepochybně je.

Dlužno poznamenat, že Minority Report se své povídkové předlohy nijak pevně a do detailů nedrží. Ať už co se týká úloh vedlejších postav v příběhu a jejich jmen, vizuálního ztvárnění techniky popisované v povídce (často se jedná pouze o čirý výplod režiséra nijak nezaložený na předloze), toho, co vidí tušitelé, samotné podoby Johna Andertona, jeho psychiky, zakončení děje a dokonce i hlavní dějové linie, která byla silně "poakčněna", toto vše a ještě víc bylo pozměněno pro účely zfilmování. Bylo by vlastně snazší vyjmenovat to, co změněno nebylo - zasazení do budoucnosti, Washingtonu, existence PreKrimu, který pomocí tušitelů potírá zločiny před jejich spácháním, hlavní motiv muže na útěku, hrstka konspirace a existence menšinové zprávy.

Špivouci v akciPrvní věcí, která na filmu zaujme, je brilantní vizuální a trikové zpracování, které si v ničem nezadá s pohyblivými "obrazy" z Hvězdných válek, ba právě naopak - vize budoucnosti, kterou nám Spielberg servíruje jak na stříbrném podnosu, je realističtější o to, že vedle futuristicky a zároveň realisticky vyhlížejících architektonických komplexů, hypermoderních klubů a obchodů, plných holografických reklam a nejmodernější techniky, jako jsou retinální skenery, hlasově ovládaná zařízení, jsou zde užita i prostředí zcela obyčejná a k nim kontrastní - přírodní scenérie, předměstí s cihlovými domky, které se nijak neliší od současných, pobořené, tmavé slumy. Ráz neobvyklosti dodává scénám jejich netradiční osvícení a pojetí barev, které činí ze scén malá výtvarná díla. K budoucnosti stylu Minority Report patří kromě impresivně působícího prostředí i potřebné propriety hlavního hrdiny a "těch na druhé straně" - supermoderní automobily a počítače, blitkobušky (speciální typ obušku, učinek jistě odhadnete sami ~_^), efektivní špivouci (robopavouci), efektní jetpacky, efektně efektivní rázové pušky,...

Vertikální dálniceTempo děje je úžasné, jeden střet hlavního hrdiny s oponenty střídá druhý v závratné rychlosti, o akci všeho druhu (přestřelky, pěstní souboje, honičky,... ) i napjaté momenty není nouze a pár dějových zvratů, "překvápek" by se také našlo. K akčnímu tempu příspívá značnou měrou i zdařilá orchestrální hudba pocházející z hlavy autora hudby Hvězdných válek, Johna Williamse, která scény vkusně podtrhuje. Celé dění sleduje dynamická kamera často z neobvyklých a inovativních úhlů, což s rychlým dějem spoluvytváří pocit, že jste to vy, kdo se ocitl v nepříliš vzdálené budoucnosti.

Anderton se právě dívá na vizi zločinu, který má za 36 hodin spáchat.Přejděme k hereckým výkonům a postavám. Pokud mohu nezkušeným okem laika posoudit, pak herecké výkony byly přesvědčivé. Hlavní hrdinovi dodal Spielberg lidštější rozměr přítomností rodinné tragedie - ztráty syna - a jejích důsledků na jeho psychiku - oddanost PreKrimu, který podobným tragédiím zabraňuje, a víra v jeho neomylnost. Postavy vedlejší jsou, jak už to tak bývá, psychologicky mělčí (během vší té akce na to už prostě nezbyl čas), nicméně působí opravdovým dojmem a jejich chování, i když se to zpočátku nezdá, má hlavu a patu a je logicky odůvodnitelné.

PreKrim zasahuje shůry ^_^.Do filmu, jenž má svým charakterem blízko k akčnímu thrilleru, si na pár (třech či čtyřech) místech našla cestu i situační komika odlehčující děj. Těžko jednoznačně posoudit, zda se jedná o pozitivum či negativum, nejspíše je to záležitostí osobního vkusu. Já bych se bez komiky v tomto typu filmu zcela jistě obešel. Ale těžko zapomenu scénu, kde Anderton pronásleduje svažující se chodbou své bývalé oči, které nezbytně potřebuje kvůli retinálnímu skeneru, kutálející se hopsavě směrem ke kanálu ^_^). To mě opravdu rozesmálo...

Nicméně, ne všechno je sci-fi, co se třpytí, nebo jak se to vlastně říká, a ani tento film není bezchybný. V ději se vyskytuje pár drobných míst, kde mezi koly logiky skřípe písek nedomyšlenosti, ale těch si díky rychlosti děje během filmu běžný divák ani nepovšimne, spíše až když se nad nimi zamyslí později (Pozn. B.E.M.: Tedy pokud na ně už dávno nezapomněl.). Základní uprchlické téma (nikoliv ale jeho zpracování!) nehýří originalitou, i když, koho to zajímá (Možná filmové kritiky, mezi které se ale já osobně nepočítám.). Snad jediná věc, kterou bych mohl vytknout zpracování a která se bohužel v poslední době objevuje v mnoha akčních filmech, je střih v některých bojových scénách, který je ve snaze scénu patřičně dynamizovat příliš rychlý na to, aby měl divák jasnou představu, "co se to tam vlastně děje" (Dobrým příkladem dynamických a přitom maximálně přehledných soubojů jsou bitky agentů a hlavních hrdinů ve filmu Matrix, kde se střihač, na rozdíl od jeho kolegů u jiných filmů, nezbláznil a nesestříhal desetinu sekundy dlouhé záběry tu na tvář, tu na pěst, tu na oba soupeře z podivné perspektivy,...). Občas se vyskytnuvší product placementy také nebyly nutné, i když nepůsobily přímo rušivěivě. A ten přijde chyba pro mě osobně nejchybovatější a tou je zakončení celého filmu, které Spielbergovi neodpustím. Nejd. A ten přijde chyba pro mě osobně nejchybovatější a tou je zakončení celého filmu, které Spielbergovi neodpustím. Nejdříve A.I., kde působil konec hrozivě šroubovaně, teď Minority Report, kde to naštěstí není tak šroubované, ale přece. Tohoto přístupu se tento skvělý režisér asi nikdy nezbaví, holt Američan je Američan.

Pseudohelikoptéra nad WashingtonemI když zřejmě jde o film, který nedosáhne kultovnosti Blade Runnera, přesto se vyplatí ho shlédnout, (pokud možno v kvalitním multikině, které umocní audiovizuální zážitek na maximum), byť by to mělo být jenom kvůli dechberoucímu vizuálnímu zpracování a neskutečnému tempu, a odpustit mu těch pár chybek.

Poznámka: Kino Dukla opět nezklamalo a nabídlo krom standardně nekvalitního (neplést s nestandardně kvalitním, je to pravý opak ~_^ ) zvuku a obrazu i místní specialitu, tzv. kinematický split-screen mód ^_^, kdy je horní polovina obrazu na dolní půlce plátna a naopak. (Pozn. B.E.M.: Z pohledu pařana byl ale tento mód pro hraní ve dvou zcela nepoužitelný, a tudíž přebytečný.)

Minority Report
USA 2002
Režie: Steven Spielberg
Předloha: Philip K.Dick: Minority Report
Scénář: Scott Frank, Jon Cohen
Hrají: Tom Cruise (John Anderton), Colin Farrell (Ed Witwer), Samantha Morton (Agatha), Max von Sydow (Burgess), Peter Stormare (Dr.Solomon), Steve Harris (Jad)
Hudba: John Williams
Kamera: Janusz Kaminski
Délka: 145 min.



Průměrné hodnocení: 0 :: Počet zobrazení: 2403

Přidat komentář Přidat komentář:

Jméno:
*

E-mail:


Hodnocení:
Na obrázku je...
kontrolní obrázek

=*
Komentář:



* povinný údaj
 

oddělovač
Stránky běží na redakčním systému Rivendell v2.0 -- Jarník, 2006
Tyto stránky jsou uvedeny bez jakýchkoliv záruk, co se spolehlivosti, přesnosti, trvanlivosti a dalších biomagických funkcí týče, a rádi bychom vás upozornili, že SFK Palantír zvláště neodpovídá, nezaručuje, ani nedoporučuje nějaké, respektive jakékoliv, shlížení těchto stránek a odmítá nést zodpovědnost za jejich použití jak návštěvníkem, tak jakoukoliv jinou osobou, entitou či božstvem.