Palantir
oddělovač

Parcon a Festival fantazie

Akce > Cony | 10. 07. 2005 21:09:02 | autor: Harv

Letošní Parcon proběhl v Chotěboři v rámci tradičního Festivalu fantazie. Jelikož se jednalo o desetidenní akci, podrobná reportáž by dopadla katastrofou,. Rozhodl jsem se proto jen pro shrnutí toho nejdůležitějšího.
    Zahájení Parconu a zároveň Festivalu fantazie bylo letos velice povedené. Ať už k tomu přispěla velmi chytře sehraná scénka, která měla publikum nenásilně poučit o tom, co to vlastně Parcon je a odkud se vzal, či další geniální tah organizátorů - koncert říčanského orchestru řízeného Rybou, který zahrál velice velice slušně kousky z SW, ST, SG a Aliena. Smekám před orchestrem i před jeho dirigentem. Merlin to nahrál na svůj foťák a tak se tu možná časem objeví link na videa.
    Další důležitý bod je Vidoucí:-). Možná si myslíte, že to není nejdůležitější bod festivalu, natož Parconu, ale život je otázkou priorit. Ceny byly předány všechny, takže se nikdo z porotců nemohl dožadovat zbylých perníčků. O výsledcích se dozvíte zde. Ze samotného vyhlášení nic moc nemám, protože jsem ho uváděl, a tak jen doufám, že jsem nikoho neurazil.
Ceny Vidoucí za rok 2004
    Hned po vyhlášení jsme se všichni srotili ve "Smetance", kde se měl odehrát turnaj Fotbalové fantastické ligy. Za Palantír kromě domácích es Garaka (Vlasta), Merlina (Zbyňka), Martiny a mně nastoupil i Keplík a Flad. A tak jsme se hned po prvním zápase dostali na pozici jednoho z favoritů. A taky jsme ji potvrdili, když jsme se dostali do finále přes obhájce titulu "Pevnost A" a nakonec těsně podlehli v divoké finálové řeži o chloupek šťastnějším zástupcům druhého Pevnostního týmu 2:1. Jen malou útěchou nám může být to, že jsme zanechali dobrý dojem ze své taktické hry (tu vymyslela Martina, inu kapitán se nezapře) a že nám vítězný tým nakonec pohár půjčil alespoň na vyfocení.
Hrači finálových týmů a ostatní zúčastnění
    Jarek Mostecký, který letos na Parconu odmoderoval snad všechna důležitá vyhlášení (kromě Vidoucího, do kterého naopak přispěl jako porotce), se opět předvedl ve skvělé formě. I když by se do nás mohl přestat navážet. Jeho: "Musíte vyhrávat i jiné soutěže než Vidoucí" při besedě se začínajícími autory a na CKČ či při tombole při přebírání výhry "To máte za to, že jste nevyhráli fotbal" (pokud tohle Jarku čteš, je to myšleno ironicky).
    Já, Martina a zombík Hlavní hvězdou byl Vlad Taupeš, který se s námi podělil o svoje zkušenosti z filmové branže, kde dělá nejen maskéra. Po dobu conu předváděl praktické ukázky svého řemesla a tak proměnil obličeje dvou krásných dívek v tváře dvou vetchých stařenek. Namaskoval Silvera jako raněného. Svého pomocníka Sergeje nakazil zhoubným virem a během hodiny se z něho stal modravoučký zombík. Sám se pak proměnil v dobrotivého kouzelníka Gandalfa. Jedním slovem: Užasné. Třemi: Host k nezaplacení.
Miša - milá holka závislá na mobilu    Zajímavá letos byla i volba miss. Myšleno nejen zajímavá pro oko, to bývá každý rok, ale zajímavá tím, že se ho učastnila Martinina nevlastní dcera Míša. Míša, to dobou už hrdě se hlásící "k tomu kamenu z Pána Prstenů", předvedla v povinné disciplině užasný zpěv a ve volné dokonale improvizovaný tanec na passo duble z Kill Billa a došla si tak pro jednoznačné vítězství. Je první členkou Palantíru, která získala titul Miss Avalcon. Mohla by říct: Přijela jsem, viděla jsem, vyhrála jsem a byla by to pravda.
    Další událostí byl pro Palantír určitě koncert spřízněné skupiny Navar. Navaři hráli tradičně výborně, i když krátce. Skvěle se na ně pařilo, což může potvrdit odhadem půldruhá desítka přihlížejících a tančících.
    Ze zajímavých pořadů vyjmenuji přednášku autora Jakuba Vandrovce, Andreje Pilipiuka, o křesťansko nacionalistické sci-fi v Polsku a zábavnou přednášku Z civilního života Nazgulů pojatou v cimrmanovském duchu. Nezapomenutelné bylo i autorské čtení Ondřeje Neffa a přednáško-debata Františky Vrbenské.
    Festival i Parcon hodnotím velice kladně - 4,75/5. Sice se našlo pár hluchých míst, kdy nebyl program, ale pak je na každém najít si zábavu. Ať to už byla návštěva baru, čajovny nebo stolních a karetních her, kde si mohl člověk zahrát Halalí, Citadelu i jiné hry s velice příjemnými lidmi. A takové akce jsou hlavně o lidech, o spřízněných duších.
   


Průměrné hodnocení: 0 :: Počet zobrazení: 5456

Přidat komentář Přidat komentář:

Jméno:
*

E-mail:


Hodnocení:
Na obrázku je...
kontrolní obrázek

=*
Komentář:



* povinný údaj
 

oddělovač
Stránky běží na redakčním systému Rivendell v2.0 -- Jarník, 2006
Tyto stránky jsou uvedeny bez jakýchkoliv záruk, co se spolehlivosti, přesnosti, trvanlivosti a dalších biomagických funkcí týče, a rádi bychom vás upozornili, že SFK Palantír zvláště neodpovídá, nezaručuje, ani nedoporučuje nějaké, respektive jakékoliv, shlížení těchto stránek a odmítá nést zodpovědnost za jejich použití jak návštěvníkem, tak jakoukoliv jinou osobou, entitou či božstvem.